Přestože sériově jsou automobily dnes již světoznámé japonské značky Toyota vyráběny až od roku 1936, první osobité vynálezy někdejších Toyodů opustily brány jejich továren už dávno předtím. A to přitom ví opravdu málokdo, že prapůvodní historie této ryze japonské rodinné firmy (dříve snad jen firmičky) sahá až do poloviny 19. století. Začalo to celé téměř pohádkově, vlastně jako v novozákonní bibli: i zde byl totiž na počátku tesař.
Jako z pohádky
To takhle jednou jeden japonský muž jménem Sakiči Toyoda, povoláním tesař, majetku nevalného, za jisté chladné noci počal se svou ženou dítě. To se narodilo následujícího roku 1867. Byl to synek a dostal tatínkovo jméno Sakiči. Nikdo v tu zázračnou chvíli zrození nepředpokládal, že se jednou stane zakladatelem strojírenského, potažmo automobilového impéria. Ostatně: kde vůbec byl v tu dobu ještě automobil?
Tesař s láskou k technice
Zmíněný mladík Sakiči Toyoda, nejstarší ze tří synů, sice následoval rodinnou tradici a vyučil se tesařem, jenomže pak mu učarovaly tkalcovské stavy. Brzo už je široko daleko znám jako geniální vynálezce a zlepšovatel v tomto oboru, načež roku 1894 zakládá vlastní výrobu jím zdokonalených dřevěných tkalcovských stavů. Zpočátku si na rozjezd nové firmičky musí vzít dokonce několik půjček, ale to se mu záhy vyplatí, neboť z firmičky zanedlouho vyroste dominantní firma honosného názvu Toyoda Shoten.
Výrazně tomu napomůže i Sakičiho o osm let mladší bratr Heikiči, který je pro změnu zdatným obchodníkem a jehož prodejní aktivity v Tokiu a Jokohamě jsou v tu dobu pro rodinnou firmu klíčové. Však už za pouhá tři léta vyrábí pohádkově bohatnoucí Toyoda Shoten stavy automatické, což zakladatele Sakičiho inspiruje k založení vlastní fabriky. Spojí se s movitým partnerem a společně si pod anglo-japonským názvem Otsukawa Cotton Cloth Company otevřou továrnu na výrobu látek. Zde pak vynálezce Sakiči stále něco vylepšuje: parní stroj na pohon svých tkalcovských stavů, ale ty také neustále zdokonaluje. Výdělky jsou stále vyšší, nový kapitál je třeba investovat.
Dvaapadesátiletý podnikatel Sakiči tak roku 1918 zakládá velikou společnost Toyoda Spinning Weaving (TSW) a o čtyři roky později další pod názvem Toyoda Automatic Loom Works (TALW). V tu dobu dokonce prostřednictvím světoznámé britské firmy Platt Brothers prodává do celého světa své patenty, za něž roku 1929 získává závratnou sumu 100 000 liber, což je na onu dobu zcela nevídaný kapitál. A právě ten se stane základem rodinné automobilové firmy.
Synek si zamiloval automobily
Zmíněný kapitál dá prozíravý Sakiči k dispozici svému synovi. Kiičiró Toyoda, strojní inženýr milující automobily, dostane znamenitý nápad: „Založíme rodinnou automobilku!“ Proto je právě Kiičiró, byť stojí na ramenou průmyslového obra – svého tatínka, označován za prvotního hybatele a zakladatele Toyota Motor Company, ambiciózní moderní japonské automobilky, dnes již ovšem světoznámé.
Nicméně i se svým prvním automobilem se potká díky otci, neboť německý elektromobil si Sakiči před časem přivezl z Číny. Motorové vozy si tak zamiluje i Kiičirův bratranec (syn otcova bratra) Eidži, jenž pak během studií patřičně užije praxi u domácí Kawasaki Car Manufacturing Company. Ta vyrábí autobusy i lokomotivy, nicméně i s touto zkušeností absolvuje Eidži s diplomovou prací na téma spalovací motor, tehdy už vznětový. Stane se tak další zásadní osobou v rodinné firmě Toyodů, tentokrát již v její automobilové sekci Toyota.
Létající stroje a panelové domy
Bohatý podnikatel Kiičiró Toyoda si teď může dovolit lecjaké luxusní koníčky a také je s láskou provozuje napříč moderní technikou: od létajících strojů až třeba po moderní architekturu, kdy dokonce začíná ve velkém stavět nejnovější hit – panelové domy. Jeho oblíbeným osobním létajícím strojem byla takzvaná nebeská blecha, letadlo francouzské provenience. Průmyslník Kiičiró pak spolu se svým bratránkem Eidžim s podobnou vynálezeckou invencí jako kdysi jejich předek Sakiči vyvíjejí vrtulníky. K jejich sériové výrobě však nikdy nedošlo, ač funkční prototyp bratránci opravdu postavili.
„Práce na vývoji letadel, raket a vrtulníků nám velmi pomohly při vývoji automobilů vlastní konstrukce,“ vzpomíná v této souvislosti Eidži Toyoda ve své autobiografii. Protože Kiičiró chtěl od mládí bydlet v Tokiu, oba zde na prototypech vozů pracovali v Shibaura Laboratory, vývojové pobočce rodinné firmy. To až mnohem později se vrátili do hlavního sídla Toyoda Automatic Loom Works v Kariye. Zde pak experimentovali s malými spalovacími motory, aby nakonec v květnu roku 1935 definitivně dokončili prototyp svého prvního osobního automobilu. Pod názvem Toyoda A1 zde tehdy vznikly tři unikátní kusy. Vývoj pak pokračoval, přičemž našim japonským vynálezcům z rodiny Toyodů byly vzorem automobily převážně ze zámoří, zastoupené zde tehdy největšími výrobci v Japonsku (montážní závody Ford Motor Company v Jokohamě a General Motors Corporation v Ósace), nicméně: cesta k velkolepé slávě moderní japonské automobilky tak byla nastoupena. Ostatně, kdo dnes nezná Toyotu, jako by ani nebyl...
Japonsko
