Mezi legendy českého průmyslu patří nesporně ČKD, v jejímž názvu se kloubí jména dvou významných českých techniků, vynálezců a průmyslníků, pánů Kolbena a Daňka. Ne všichni však vědí, že tihle dva se ve „společné“ firmě vlastně nikdy nepotkali!
Slavný český technik, vynálezce, průkopník elektrotechnického průmyslu v Čechách a nakonec i průmyslník Emil Kolben se narodil přesně před sto padesáti lety ve Strančicích u Prahy, a to jako jedno z deseti dětí v německy mluvící rodině drobného židovského obchodníka. Přestože doma nemají finančně „na růžích“ ustláno, mladý Emil absolvuje vyšší reálné gymnázium, aby pak v letech 1881 až 1886 vystudoval i univerzitu: strojní a elektrotechnické inženýrství na pražské, tehdy německé technice. Nadaný absolvent Kolben dokonce návazně získá prestižní dvouleté Gerstnerovo stipendium, které mu umožní cestovat Evropou a v rámci oboru poznávat nejrůznější průmyslové podniky. Stává se tak žádaným odborníkem.
Technikem u Edisona
Však už krátce nato (roku 1888) ho potkáváme v USA, kde působí čtyři roky. Nejprve se stává osobním spolupracovníkem legendárního vynálezce T. A. Edisona, později je dokonce hlavním inženýrem vývojových laboratoří firmy Edison Machine Works v Schenectady (předchůdce dnešní General Electric) ve státě New York. Inženýr Kolben se zde podílí na vývoji elektromotorů a dynam; sám přitom zkonstruuje úspěšný tramvajový motor. Navíc se roku 1889 při zkouškách vícefázových motorů setkává s legendárním elektrotechnickým géniem Nikolou Teslou. Vícefázové motory Kolbena fascinují natolik, že se po zbytek života stává jejich nadšeným propagátorem.
Zpátky v Evropě
Když se potom roku 1892 vrátí do Evropy, má už značné renomé. Je okamžitě přijat do švýcarské firmy Oerlikon, kde několik let působí jako šéfkonstruktér. Přímo ve Švýcarsku se tak podílí na technickém rozvoji vícefázových generátorů a motorů na střídavý proud, které firma produkuje.
Domů do Čech se čtyřiatřicetiletý Kolben vrací roku 1896, aby v Praze-Vysočanech založil vlastní elektrotechnickou továrnu, akciovou společnost Kolben a spol., kterou tři roky nato přejmenuje na Elektrotechnickou a.s. To vše se děje v době obecného nástupu vlády elektřiny. Firma proto zaznamená prudký rozvoj, zejména díky masivnímu objemu výroby stále žádanějších elektromotorů, generátorů i dalších zařízení pro nové továrny a elektrárny.
Kolben kontra Křižík
Technik a podnikatel Emil Kolben byl po léta významným konkurentem vynálezce Františka Křižíka. V zásadě jde o to, že Kolbenova strategie staví na využívání střídavého napětí, což je v přímém rozporu oproti Křižíkovu zaměření na stejnosměrný proud, jímž napájí své obloukové lampy. V tomto boji zvítězí Kolben, neboť jím prosazovaný střídavý proud lze lépe uplatnit zejména ve vznikajícím a rozvíjejícím se průmyslu. Navíc je Kolben podporován svým někdejším šéfem a současně kolegou Edisonem, který roku 1911 dokonce osobně navštíví Prahu.
Od špendlíku po lokomotivu
Později, roku 1921, zmíněná „akciovka“ podnikavého devětapadesátníka Emila Kolbena splyne s První Českomoravskou továrnou na stroje, čímž vzniká Českomoravská-Kolben. Nakonec se firma roku 1927 spojí s dalším gigantem, Akciovou společností Strojírny (dříve Breitfeld, Daněk a spol.), aby tak vznikla legendární domácí společnost Českomoravská-Kolben-Daněk čili ČKD. V době svého největšího ekonomického rozmachu má více než dvanáct tisíc zaměstnanců, vyrábí primárně letecké motory, ale i mnohem širší sortiment, nesporně v souladu s oblíbeným dobovým heslem „Vyrábíme vše, od špendlíku po lokomotivu!“
