Válka na Ukrajině urychlí probíhající překreslování mocenských map. Západní, respektive americká, hegemonie bude opět o něco hlouběji v minulosti a země globálního východu a jihu si budou o to blíž. Potvrzuje to nejen postoj Číny, Brazílie a dalších rozvíjejících se zemí ke konfliktu na hranici Evropské unie, ale také jejich pragmatické kroky a plány.
V Asii, Africe i Latinské Americe zaznívají hlasy, podle nichž je Ukrajina problémem bílého muže, a tak je také třeba se k ní postavit: nezúčastněně a z pohledu vlastních hospodářských a diplomatických zájmů pragmaticky. Indové právě proto dnes od Ruska nakupují Západem embargovanou ropu s výraznou slevou a směrem k zítřku s Moskvou diskutují o tom, že by černé zlato odebírali za rupie, což by oslabilo pozici amerického dolaru. Podobný krok pak zvažují i Saúdové a další dovozci a vývozci komodit. Pokud k tomu dojde, jen se urychlí proces, který nabral na obrátkách během předchozí dekády. Jsme svědky postupného přepólování světa – překreslování mocenských map reflektujícího měnící se rozložení vah, a tím také vlivu v globální ekonomice a politice.
Země draka nejvýznamnější věřitel Latinské Ameriky
I Latinská Amerika, ve dvacátém století až na několik levicových výjimek nedotknutelné hájemství Washingtonu, je tak dnes lítým bojištěm, na němž se své zájmy snaží prosadit kromě těch nejtěžších mocenských vah také Nové Dillí, Teherán nebo Tokio. Vítězem tamního geopolitického džiu-džitsu je nicméně bezesporu Peking: země draka se stala s výjimkou Chile, Kolumbie a Ekvádoru nejvýznamnějším obchodním partnerem Jižní Ameriky; a navíc je nejvýznamnějším věřitelem celé Latinské Ameriky, které napůjčovala víc než Světová banka, Interamerická rozvojová banka a CAF rozvojová banka dohromady.
Ruku v ruce s čínskými ekonomickými zájmy přitom do Latinské Ameriky pronikají také zájmy politické. Během posledních patnácti let se tak například Pekingu povedlo přesvědčit pětici zemí z regionu uznat jej namísto Tchaj-wanu za jedinou právoplatnou autoritu. A nejen vzhledem k tomu, že globální ekonomika zpomaluje a míra nejistoty narůstá, se další podobné tahy dají čekat i napříště. (Čínský ministr zahraničních věcí ostatně na konci května obratně využil války na Ukrajině k tomu, aby zpropagoval napříč Latinskou Amerikou Pekingem stvořenou Globální bezpečnostní iniciativu, která má být protiváhou „ideologicky motivovaných organizací štěpících mezinárodní komunitu“.)
Latinská Amerika – a nejen ta – i proto bude nadále procházet chaotickou metamorfózou, na jejímž konci bude svět, jak jej známe, jen vzpomínkou. A něco podobného, stejně jako čelem vzad se zaoceánským tankerem, které si vyžádá nějakých 80 kilometrů, (po)trvá.
Dříve nedosažitelné se dnes stává šancí
Pomalé změny pořádků nicméně doprovázejí krátkodobé erupce rizik a příležitostí, které jsou i pro český byznys zajímavé už dnes: také v Brazílii a spol. se s odkazem na covidem ucpané dodavatelské řetězce, s Ukrajinou související embarga a další, těžko předvídatelné či přímo modelovatelné faktory mluví o potřebě diverzifikace na straně dodávky i zákazníků. A právě to je pro EU a Česko jako takové hozená rukavice.
Stručně, zažíváme historický zlom, který podle McKinsey Global Institute mění zažité pořádky desetkrát rychleji a s třistakrát větší razancí než průmyslová revoluce. Bezhlavá sázka na osvědčené modely a postupy je v podobných situacích střelbou poslepu na běžící terč. To ale neznamená, že je veškeré nabyté know-how na odpis. Naopak, i s jeho využitím je třeba navýšit odolnost a také díky tomu být připraveni vyjít vstříc novým příležitostem v oblastech donedávna považovaných za nedosažitelné; jako třeba v Latinské Americe.
Text: Roman Chlupatý
Foto: Shutterstock
