Poměrně silné zemětřesení v noci na sobotu 16. srpna, které mne v Almaty vzbudilo silou 5,2 Richterovy stupnice, mi připomnělo paralelu s bouřlivou situací na východní frontě Ukrajiny a kolotoč sankcí ze strany Západu a Ruska. Jaký vliv budou mít na Kazachstán?
Na jednotný trh s Ruskem a Běloruskem není Kazachstán připraven
Letos na konci května prezidenti Ruska, Kazachstánu a Běloruska stvrdili svými podpisy vznik Eurasijské ekonomické unie, která by měla začít fungovat od 1. 1. 2015. Cílem je liberalizovat obchodní styk, trh služeb a trh práce těchto tří zemí. Měly by se sjednotit procesy udělování licencí a ověřování technických standardů.
V Kazachstánu se však stále ještě diskutuje o plusech a minusech této integrace. Jednou z výhod by měl být růst vzájemné obchodní bilance tří zemí Unie. Pro Kazachstán ale může znamenat vážný problém růst importu nad exportem do Ruska a Běloruska, způsobený nízkou konkurencí místních výrobců a rozměry ruské ekonomiky.
Obchodní bilance Kazachstánu se státy Celní unie (Rusko, Kazachstán, Bělorusko) dosáhla za rok 2013 objemu 24,2 miliardy USD, přičemž se však export Kazachstánu snížil o 5,9 %, tj. dosáhl 5,9 miliardy USD, a import vzrostl o 4 % na hodnotu 18,3 miliardy USD. Záporné saldo obchodní výměny Kazachstánu s Ruskem a Běloruskem tak bylo vloni 12,4 miliardy USD (z toho pouze s Ruskem 11,9 miliardy USD). Ve struktuře exportu Kazachstánu do Ruska převažují minerální produkty (41,1 %) a kovy a výrobky z nich (24,2 %). Tato čísla ukazují, že se Kazachstán na konkurenci jednotného trhu s Ruskem a Běloruskem nestihl připravit. Stále se nedaří dostatečně diverzifikovat kazachstánskou ekonomiku a export surovin převažuje.
Podpora zahraničních a místních investorů
Jedním z opatření, které by mělo pomoci získat a stimulovat nové investice do výrobních aktivit, bude od 1. 1. 2015 významná podpora investorů ze strany státu. V případě investice v objemu minimálně 20 milionů USD získají daňové prázdniny po dobu deseti let a po spuštění výroby možnost 30% kompenzace investičních nákladů. Jako bonus investoři obdrží garanci získávání státních objednávek a jejich práva bude hájit investiční ombudsman.
Vízová podpora
Další významnou podporou ze strany Kazachstánu je od 15. 7. 2014 možnost bezvízového vjezdu občanů deseti zemí světa na dobu 15 dní, přičemž v případě potřeby může být podnikatelům i turistům prodloužen na místě až na 30 dnů. Investorům budou vydávána víza na tři roky.
Co je však škoda, že Česká republika mezi touto desítkou zemí není. Důvodem je nejspíš přístup, který uplatňujeme při vydávání víz kazachstánským občanům a podnikatelům. Od nového roku se totiž začal pro registraci na podání žádosti na vízum do ČR používat internetový sytém Visapoint a doba čekání se v létě prodloužila až na dva měsíce na našem konzulátě v Astaně a na jeden a půl měsíce na konzulátě Maďarska v Almaty, který je také oprávněn vydávat víza do ČR. Tato situace je pro většinu kazachstánských podnikatelů nepřijatelná, a velmi často proto raději volí jinou zemi spolupráce.
Ministerstvo zahraničních věcí ČR se však snaží tuto situaci řešit. Připravuje změnu v systému příjmu víz na řadě našich konzulátů v zahraničí včetně Kazachstánu. Příjem žádostí by totiž měly zprostředkovávat soukromé firmy, v Kazachstánu konkrétně v Astaně i Almaty. Tak by se mělo vydávání víz urychlit.
Šance při exportu potravin
Kazachstán se od samého počátku ukrajinského konfliktu drží pozice „konstruktivního nevměšování“. Nicméně Rusko, respektive jeho chřadnoucí ekonomika, může mít vážný vliv i na Kazachstán. Odtok kapitálu z Ruska a další ekonomické vlivy sankcí se mohou projevit na poklesu kurzu rublu, zvyšování cen a růstu inflace v celé Eurasijské ekonomické unii. Rubl má přitom velký vliv a jeho pokles vytváří tlak i na kurz tenge, což se významně projevilo již při únorové devalvaci tenge. Uvalené sankce na některé ruské banky se projeví nedostatkem kapitálu na ruském trhu, a to se odrazí ve snížení aktivity ruského kapitálu v Kazachstánu.
Po zavedení odvetných sankcí ze strany Ruska na potraviny ze Západu se Kazachstán evidentně nechystá rozšířit embargo také na svůj trh. Může naopak využít výhody sankcí ve svůj prospěch a zvýšit pro podporu exportu výrobní kapacity ve svých potravinářských závodech.
Nicméně se ukazuje, že u převážné většiny potravin jejich výroba nepokrývá plně spotřebu obyvatel země, a Kazachstán je tak stále závislý na jejich importu. V minulém roce vyvezl zemědělskou a potravinářskou produkci ve výši 2,7 miliardy USD, dovoz činil 4,6 miliardy USD. Za posledních pět let se export snížil o 6 % a import vzrostl o 25 %. Výhody tedy mohou spočívat pouze v uplatnění případného reexportu západních potravin místními obchodníky. Pro české výrobce se tak určitě zvyšuje prostor pro vývoz potravin a zemědělských produktů do Kazachstánu.
CzechTrade v Almaty pomohl už desítkám českých firem
V největším kazachstánském městě Almaty je již 4,5 roku otevřena zahraniční kancelář CzechTrade. Usilovně pomáhá českým exportérům najít místní partnery a získat obchodní kontrakty.
S velkým úspěchem se setkávají specializované podnikatelské mise do Kazachstánu. Dosud se jednalo o dvě takové akce pro naše strojaře, stejný počet pro výrobce technologií pro elektrárny a energetiku a jednou byla mise zaměřena na oblast dobývací techniky. Mise jsou časově náročné, trvají přibližně celý týden v několika kazachstánských velkých městech, kde probíhají prezentace pro největší kazachstánské firmy z daných oborů. Rádi vyjdeme vstříc i vašemu zájmu, stačí nás kontaktovat a my vám pomůžeme zorientovat se na místním trhu.
Kazachstán
