Hedvábná stezka 21. stoletíZmění ekonomickou mapu světa?

Text Jiří Pytlíček, Helena Hroník, Olga Kalin Foto Shutterstock Publikováno
thumbnail Čína thumbnail Kazachstán thumbnail Ázerbájdžán thumbnail Gruzie

Čína zažívá zlatý ekonomický věk. Její HDP od zavedení prvních ekonomických reforem v roce 1978 vzrostlo třicetinásobně a z poměrně zaostalé říše středu se během dvou generací stala největší ekonomika světa. Aby si tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu, oživuje bájnou Hedvábnou stezku, která ji spojovala s Evropou. Nemělo by se jednat jen o obrovské investice do dopravní infrastruktury, pozemní i námořní, ale také o uzlové průmyslové, energetické i zemědělské projekty. A co na to další země?

Otevřenost, inovativnost a reformy

Vzhledem k tomu, že čínská zahraniční politika drží tzv. low profile (postupné rozšiřování vlivu především pomocí ekonomické síly, bez viditelného vměšování se do vnitřních záležitostí), bylo před zmíněným fórem v Kazachstánu zdůrazněno, že tento projekt zcela respektuje domácí politiku, nebude v žádném případě zasahovat do domácích záležitostí, nebude se snažit o dominantní roli ani o vytváření sfér vlivu. Hlavními principy nové Hedvábné stezky by měla být hlavně otevřenost, inovativnost a reformy.

Propojením různých částí Asie s Evropou přispějí iniciativy „Pás“ a „Stezka“ k většímu propojení a komplementaritě mezi jednotlivými subregiony a pomohou při vytváření a zdokonalování dodavatelského, průmyslového a hodnotového řetězce v Asii, čímž posunou panasijskou a euroasijskou regionální spolupráci na novou úroveň. Prioritním směrem bude centrální Asie, Rusko, jižní a jihovýchodní Asie i Blízký východ a východní Afrika, právě tam se Pás a Stezka spojují.

Během deseti let se očekává roční objem přepraveného zboží 2,5 bilionu dolarů.

Kazachstán – přirozená brána do Číny

Pokud se podíváme na mapu, lze si těžko představit obchodní spojnici Číny a Evropy, která by tuto obrovskou zemi obešla. Naopak, s Kazachstánem jako lídrem středoasijského regionu se od počátku počítalo. Astanská vláda dlouhodobě prosazuje cílevědomě vyváženou politiku mezi dvěma nejdůležitějšími sousedy – Ruskem a Čínou. S první zemí pojí Kazachstán dlouholeté vazby včetně kulturních a jazykových. Mimo jiné i proto vstoupil Kazachstán do Euroasijské unie (integrační uskupení Ruska, Kazachstánu, Běloruska, Kyrgyzstánu a Arménie) a je v ní ekonomicky druhou nejvýznamnější zemí hned po Rusku. Na druhou stranu Čína se zde v poslední době stala nejdůležitějším obchodním partnerem a investorem, což předurčilo roli Kazachstánu i v projektu Hedvábné stezky.

Kazachstán je země se stabilní ekonomikou, která od devadesátých let až na výjimky neustále rostla. Na rozdíl od ostatních zemí regionu se zde podařilo obnovit a držet jak ekonomickou stabilitu, tak i etnický a náboženský smír. Díky tomu si Kazachstán udržuje poměrně dobré vztahy se svými sousedy (můžeme jen litovat, že totéž se někdy nedaří v ostatních zemích regionu), což vytváří příznivé podmínky pro vícevektorovou integraci. Země získává každým rokem stále víc sebevědomí, které podporuje pořádání výstav a dalších akcí mezinárodního charakteru, jako je například letošní summit zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) a samozřejmě světová výstava Astana Expo 2017.

Země v posledních letech významně modernizuje svoji ekonomiku a infrastrukturu, nicméně pro bezproblémové fungování přeprav v takovém objemu to nestačí. Vzhledem k dobré fiskální situaci a stabilním příjmům z obrovského nerostného bohatství se však nemusí obávat nízkého zájmu investorů a bank, které mohou nezbytnou modernizaci zajistit.

Gruzie – křižovatka mezi Evropou a Blízkým východem

Gruzie se svými hlubokými vazbami na EU, a to včetně nové asociační dohody o volném obchodu, je tradičním obchodním centrem v kavkazském regionu. Vzhledem k tomu, že ekonomický pás nové Hedvábné stezky prochází euroasijskou pevninou, má tato země dobré předpoklady pro propojení obrovských obchodních center na západě, východě i jihu. Proto se i čínské společnosti stále více a více zajímají o spolupráci s Gruzií. Čína je mimochodem pro tuto zemi třetím nejdůležitějším obchodním partnerem.

Gruzie úspěšně ukončila v září minulého roku jednání o dohodě o volném obchodu s Čínou. Ta by měla vstoupit v platnost v polovině letošního roku. Smlouva, jejíž vyjednání trvalo pouhých sedm měsíců, předpokládá zrušení 96 % veškerých cel ve vzájemném obchodu. Cla navíc budou odstraněna bez jakýchkoli přechodných období, jak je u podobných dohod běžnou praxí. Firmy vyrábějící v Gruzii tak získají bezcelní přístup na miliardový čínský trh.

Firmy podnikající v Gruzii tak budou moci bezcelně vyvážet v rámci celého euroasijského kontinentu, a to doslovně od Lisabonu po Peking. Tato bezcelní oblast zahrnuje okolo dvou miliard spotřebitelů.

Projekt ekonomického pásu má potenciál dopravit zboží z Číny do západní Evropy v rekordním čase, s využitím bezpečného a efektivního dopravního koridoru. I přes poměrně liberální zahraničněobchodní politiku bude muset gruzínská vláda pokračovat v reformách, aby zůstala i nadále atraktivní pro Čínu i EU jako klíčová křižovatka nové Hedvábné stezky.

Ázerbájdžán – samostatný hráč

Ázerbájdžán má díky své geografické poloze, strategickému umístění mezi Ruskem a Íránem, bohatým přírodním zdrojům a rozvinuté ekonomice potenciál stát se zásadním dopravním uzlem v rámci euroasijského regionu. Koncept rozvoje Hedvábné stezky byl v Baku představen již v roce 1998 v rámci mezinárodního fóra k obnově a rozvoji velké Hedvábné stezky, kterého se zúčastnili představitelé 42 zemí světa.

Když v roce 2013 Čína představila iniciativu vybudování ekonomického pásu podél Hedvábné stezky, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev projekt směle podpořil, nabídl využití stávající infrastruktury v zemi a oznámil připravenost Ázerbájdžánu vnést do projektu svůj podíl. Na rozdíl od Gruzie je však možné pozorovat větší samostatnost a aktivitu země, co se týče účasti v projektu, nezávisle na velkých hráčích regionu.

Atraktivita Hedvábné stezky pro Ázerbájdžán spočívá ve třech faktorech. Zaprvé je iniciativa založena na principu rovnoprávných konzultací a oboustranných výhod, což Ázerbájdžánu jako pragmatické zemi hledající vlastní cesty rozvoje vztahů v zásadě vyhovuje.

Zadruhé se projekt ekonomického pásu nesnaží budovat novou infrastrukturu, ale využít již stávající dopravní trasy a sítě. Na základě této logiky je možné do nové Hedvábné stezky zahrnout projekt dopravního koridoru Baku–Tbilisi– Kars, s oblibou přezdívaného „železniční hedvábná stezka“, nově budovaný mezinárodní přístav Port of Baku ve městě Alat spojující země Kaspiku, dálnici vedoucí z Baku až na hranice Ruska, ale též ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan či plynovody v rámci projektu Jižního plynového koridoru. Za povšimnutí rozhodně stojí aktivní účast českých firem na stavbě a modernizaci těchto infrastrukturních projektů.

A nakonec Ázerbájdžán vidí v projektu ekonomického pásu Hedvábné stezky rozšíření platformy spolupráce s ostatními zeměmi, která zajistí regionu větší bezpečí a stabilitu, zlepší obchodně-ekonomické vazby, přinese harmonizaci v dopravní politice a přiláká do regionu více peněz.

A co Česká republika?

Ačkoli není koncept nové Hedvábné stezky ve střední Evropě zatím dostatečně dobře znám a již vůbec ne plně využíván, i malá proexportně orientovaná ekonomika, jakou je Česká republika, může z potenciálu tohoto globálního projektu mnohé vytěžit.

Z jedné strany je to především využití možnosti výrazně rychlejší a časem i levnější přepravy zboží z Evropy až do Číny. Z druhého pohledu je to účast českých firem v malých i velkých infrastrukturních projektech, které tento region usilovně rozvíjí. Ve všech uvedených zemích půjde o projekty modernizace veřejné dopravy, dodávky zabezpečovacích mechanismů dopravní sítě, informačních systémů řízení nebo například zakládání/stavby a sanace mostů.

V těchto oblastech mohou české firmy využít svých zkušeností a reputace kvalitních dodavatelů za rozumné ceny. Nejedná se však jen o příležitosti ve stavebnictví či infrastruktuře obecně, ale záběr je daleko širší. Jedním z cílů je rovněž odstraňování investičních a obchodních překážek či identifikace možného financování projektů – zapojení finančních a pojišťovacích institucí, dalším aspektem je spolupráce na třetích trzích. Projekt Hedvábné stezky může tedy výrazně změnit ekonomickou mapu světa.

Text: Jiří Pytlíček, Helena Hroníková, Olga Kalinová

Foto: Shutterstock

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 2 / 2017 na straně 22-24.

Štítky Kazachstán, Ázerbajdžán, Gruzie, Čína

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.