Čína zažívá zlatý ekonomický věk. Její HDP od zavedení prvních ekonomických reforem v roce 1978 vzrostlo třicetinásobně a z poměrně zaostalé říše středu se během dvou generací stala největší ekonomika světa. Aby si tuto pozici světového lídra udržela i v budoucnu, oživuje bájnou Hedvábnou stezku, která ji spojovala s Evropou. Nemělo by se jednat jen o obrovské investice do dopravní infrastruktury, pozemní i námořní, ale také o uzlové průmyslové, energetické i zemědělské projekty. A co na to další země?
Otevřenost, inovativnost a reformy
Vzhledem k tomu, že čínská zahraniční politika drží tzv. low profile (postupné rozšiřování vlivu především pomocí ekonomické síly, bez viditelného vměšování se do vnitřních záležitostí), bylo před zmíněným fórem v Kazachstánu zdůrazněno, že tento projekt zcela respektuje domácí politiku, nebude v žádném případě zasahovat do domácích záležitostí, nebude se snažit o dominantní roli ani o vytváření sfér vlivu. Hlavními principy nové Hedvábné stezky by měla být hlavně otevřenost, inovativnost a reformy.
Propojením různých částí Asie s Evropou přispějí iniciativy „Pás“ a „Stezka“ k většímu propojení a komplementaritě mezi jednotlivými subregiony a pomohou při vytváření a zdokonalování dodavatelského, průmyslového a hodnotového řetězce v Asii, čímž posunou panasijskou a euroasijskou regionální spolupráci na novou úroveň. Prioritním směrem bude centrální Asie, Rusko, jižní a jihovýchodní Asie i Blízký východ a východní Afrika, právě tam se Pás a Stezka spojují.
Během deseti let se očekává roční objem přepraveného zboží 2,5 bilionu dolarů.
Kazachstán – přirozená brána do Číny
Pokud se podíváme na mapu, lze si těžko představit obchodní spojnici Číny a Evropy, která by tuto obrovskou zemi obešla. Naopak, s Kazachstánem jako lídrem středoasijského regionu se od počátku počítalo. Astanská vláda dlouhodobě prosazuje cílevědomě vyváženou politiku mezi dvěma nejdůležitějšími sousedy – Ruskem a Čínou. S první zemí pojí Kazachstán dlouholeté vazby včetně kulturních a jazykových. Mimo jiné i proto vstoupil Kazachstán do Euroasijské unie (integrační uskupení Ruska, Kazachstánu, Běloruska, Kyrgyzstánu a Arménie) a je v ní ekonomicky druhou nejvýznamnější zemí hned po Rusku. Na druhou stranu Čína se zde v poslední době stala nejdůležitějším obchodním partnerem a investorem, což předurčilo roli Kazachstánu i v projektu Hedvábné stezky.
Kazachstán je země se stabilní ekonomikou, která od devadesátých let až na výjimky neustále rostla. Na rozdíl od ostatních zemí regionu se zde podařilo obnovit a držet jak ekonomickou stabilitu, tak i etnický a náboženský smír. Díky tomu si Kazachstán udržuje poměrně dobré vztahy se svými sousedy (můžeme jen litovat, že totéž se někdy nedaří v ostatních zemích regionu), což vytváří příznivé podmínky pro vícevektorovou integraci. Země získává každým rokem stále víc sebevědomí, které podporuje pořádání výstav a dalších akcí mezinárodního charakteru, jako je například letošní summit zemí Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) a samozřejmě světová výstava Astana Expo 2017.
Země v posledních letech významně modernizuje svoji ekonomiku a infrastrukturu, nicméně pro bezproblémové fungování přeprav v takovém objemu to nestačí. Vzhledem k dobré fiskální situaci a stabilním příjmům z obrovského nerostného bohatství se však nemusí obávat nízkého zájmu investorů a bank, které mohou nezbytnou modernizaci zajistit.
Gruzie – křižovatka mezi Evropou a Blízkým východem
Gruzie se svými hlubokými vazbami na EU, a to včetně nové asociační dohody o volném obchodu, je tradičním obchodním centrem v kavkazském regionu. Vzhledem k tomu, že ekonomický pás nové Hedvábné stezky prochází euroasijskou pevninou, má tato země dobré předpoklady pro propojení obrovských obchodních center na západě, východě i jihu. Proto se i čínské společnosti stále více a více zajímají o spolupráci s Gruzií. Čína je mimochodem pro tuto zemi třetím nejdůležitějším obchodním partnerem.
Gruzie úspěšně ukončila v září minulého roku jednání o dohodě o volném obchodu s Čínou. Ta by měla vstoupit v platnost v polovině letošního roku. Smlouva, jejíž vyjednání trvalo pouhých sedm měsíců, předpokládá zrušení 96 % veškerých cel ve vzájemném obchodu. Cla navíc budou odstraněna bez jakýchkoli přechodných období, jak je u podobných dohod běžnou praxí. Firmy vyrábějící v Gruzii tak získají bezcelní přístup na miliardový čínský trh.
Firmy podnikající v Gruzii tak budou moci bezcelně vyvážet v rámci celého euroasijského kontinentu, a to doslovně od Lisabonu po Peking. Tato bezcelní oblast zahrnuje okolo dvou miliard spotřebitelů.
Projekt ekonomického pásu má potenciál dopravit zboží z Číny do západní Evropy v rekordním čase, s využitím bezpečného a efektivního dopravního koridoru. I přes poměrně liberální zahraničněobchodní politiku bude muset gruzínská vláda pokračovat v reformách, aby zůstala i nadále atraktivní pro Čínu i EU jako klíčová křižovatka nové Hedvábné stezky.
Ázerbájdžán – samostatný hráč
Ázerbájdžán má díky své geografické poloze, strategickému umístění mezi Ruskem a Íránem, bohatým přírodním zdrojům a rozvinuté ekonomice potenciál stát se zásadním dopravním uzlem v rámci euroasijského regionu. Koncept rozvoje Hedvábné stezky byl v Baku představen již v roce 1998 v rámci mezinárodního fóra k obnově a rozvoji velké Hedvábné stezky, kterého se zúčastnili představitelé 42 zemí světa.
Když v roce 2013 Čína představila iniciativu vybudování ekonomického pásu podél Hedvábné stezky, ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev projekt směle podpořil, nabídl využití stávající infrastruktury v zemi a oznámil připravenost Ázerbájdžánu vnést do projektu svůj podíl. Na rozdíl od Gruzie je však možné pozorovat větší samostatnost a aktivitu země, co se týče účasti v projektu, nezávisle na velkých hráčích regionu.
Atraktivita Hedvábné stezky pro Ázerbájdžán spočívá ve třech faktorech. Zaprvé je iniciativa založena na principu rovnoprávných konzultací a oboustranných výhod, což Ázerbájdžánu jako pragmatické zemi hledající vlastní cesty rozvoje vztahů v zásadě vyhovuje.
Zadruhé se projekt ekonomického pásu nesnaží budovat novou infrastrukturu, ale využít již stávající dopravní trasy a sítě. Na základě této logiky je možné do nové Hedvábné stezky zahrnout projekt dopravního koridoru Baku–Tbilisi– Kars, s oblibou přezdívaného „železniční hedvábná stezka“, nově budovaný mezinárodní přístav Port of Baku ve městě Alat spojující země Kaspiku, dálnici vedoucí z Baku až na hranice Ruska, ale též ropovod Baku–Tbilisi–Ceyhan či plynovody v rámci projektu Jižního plynového koridoru. Za povšimnutí rozhodně stojí aktivní účast českých firem na stavbě a modernizaci těchto infrastrukturních projektů.
A nakonec Ázerbájdžán vidí v projektu ekonomického pásu Hedvábné stezky rozšíření platformy spolupráce s ostatními zeměmi, která zajistí regionu větší bezpečí a stabilitu, zlepší obchodně-ekonomické vazby, přinese harmonizaci v dopravní politice a přiláká do regionu více peněz.
A co Česká republika?
Ačkoli není koncept nové Hedvábné stezky ve střední Evropě zatím dostatečně dobře znám a již vůbec ne plně využíván, i malá proexportně orientovaná ekonomika, jakou je Česká republika, může z potenciálu tohoto globálního projektu mnohé vytěžit.
Z jedné strany je to především využití možnosti výrazně rychlejší a časem i levnější přepravy zboží z Evropy až do Číny. Z druhého pohledu je to účast českých firem v malých i velkých infrastrukturních projektech, které tento region usilovně rozvíjí. Ve všech uvedených zemích půjde o projekty modernizace veřejné dopravy, dodávky zabezpečovacích mechanismů dopravní sítě, informačních systémů řízení nebo například zakládání/stavby a sanace mostů.
V těchto oblastech mohou české firmy využít svých zkušeností a reputace kvalitních dodavatelů za rozumné ceny. Nejedná se však jen o příležitosti ve stavebnictví či infrastruktuře obecně, ale záběr je daleko širší. Jedním z cílů je rovněž odstraňování investičních a obchodních překážek či identifikace možného financování projektů – zapojení finančních a pojišťovacích institucí, dalším aspektem je spolupráce na třetích trzích. Projekt Hedvábné stezky může tedy výrazně změnit ekonomickou mapu světa.
Text: Jiří Pytlíček, Helena Hroníková, Olga Kalinová
Foto: Shutterstock