Zkratka ESG se v posledních letech v byznysovém prostředí objevuje stále častěji. Není se čemu divit – doposud široké pojetí „udržitelnosti“ získává příchodem směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive) o nefinančním reportování detailní a komplexní rámec měřitelných kritérií.
Odpovídá Veronika Hajná, senior konzultant Enviros, s.r.o.
Požadavky na tzv. nefinanční reporting podle ESRS standardů (European Sustainability Reporting Standards) cílí na detailní sledování a vykazování informací o environmentálních a sociálních dopadech činnosti firmy. To často vyžaduje zásadní změny v interních procesech, investice do nových technologií a především nové myšlení, které integruje udržitelnost do srdce firemní strategie. Je třeba rovněž počítat s určitými úskalími – od počátečních nákladů spojených s implementací nových systémů a procesů přes nutnost průběžného vzdělávání zaměstnanců až po výzvy spojené s rychle se vyvíjejícím regulačním prostředím.
Důkladná analýza je nezbytná
Základem je provést důkladnou analýzu dvojité materiality, tedy identifikovat klíčové oblasti, kde má společnost největší dopady, rizika a příležitosti, a definovat cíle, kterých chce dosáhnout. To zahrnuje nejen environmentální aspekty, jako je snižování uhlíkové stopy, ale také sociální dimenzi – například diverzitu a inkluzi na pracovišti či etické aspekty řízení. Analýza materiality pomáhá firmám porozumět kontextu dopadů ekonomických aspektů podnikání na životní prostředí, lidi, společnost, naši planetu. Na jejím základě lze pak tvořit ESG strategii s konkrétními opatřeními a závazky.
V hledáčku i dodavatelé a odběratelé
Sběr dat do nefinančního reportu se ovšem netýká pouze vlastní činnosti firmy, ale také činnosti jejích klíčových dodavatelů a odběratelů. Společnosti podléhající požadavkům nefinančního reportingu by měly od svých významných obchodních partnerů vyžadovat komplexní informace, od uhlíkové stopy konkrétního výrobku přes existenci a dodržování etického kodexu, vlastnictví nejrůznějších certifikací až například po politiky v oblasti vlastních zaměstnanců. A zde mohou narazit – dodavatelé často potřebná data sami nemají, neumějí je dodat nebo nejsou z kapacitních důvodů ochotni téma v potřebném detailu řešit. Firmu vydávající svůj report by navíc neměl uspokojit dotazník k daným tématům vyplněný dodavatelem či odběratelem. V rámci tzv. náležité péče (due dilligence) by měla jít při kontrole dat a dokumentů více do hloubky, případně si skutečnosti ověřovat na místě formou cílených dodavatelských auditů.
Digitální pomocníci
Vzhledem k trendu rostoucího objemu dat, který s sebou ESG přineslo, se logicky objevuje otázka, jak sběr dat co nejvíce automatizovat. Do budoucna lze tak očekávat masivní rozvoj datových systémů a digitálních platforem, které umožní podrobně sledovat a interpretovat data v čase. Klíčová je přitom kvalita dat, aby byl reporting důvěryhodný a transparentní pro všechny adresáty: investory, banky, širokou veřejnost, ale i auditory, kteří budou reporty v prvních letech ověřovat v úrovni tzv. omezené jistoty.
ESG je o budoucnosti
Jakkoli proces zavádění ESG může být náročný, firmy, které udržitelnost přijmou jako klíčovou součást své identity, získají náskok v podobě lepší reputace, posílení vztahů s investory a zákazníky i efektivnějšího řízení rizik. ESG ale není jen o tom, co firma dělá dnes, ale především o tom, jakým směrem se chce ubírat v budoucnu. Odborné poradenství ze strany externího subjektu může společnostem pomoci nejen s výběrem správných ukazatelů a metrik, ale také s integrací ESG do firemních procesů. Enviros je svým klientům v celém procesu partnerem s cílem najít v ESG nejen povinnost, ale především příležitost k růstu a udržitelnému rozvoji.
www.enviros.cz
Zdroj: KB
Foto: Shutterstock
