Správná tkanina pro bou-bou musí zvonit

Text Jana Jenšíková Foto Archiv VEBA a Marek Jenšík Publikováno
thumbnail Mali thumbnail Nigérie

Je známo, že africký brokát umějí utkat pouze Evropané. Česká VEBA k nim patří a v západní Africe úspěšně konkuruje německým, rakouským a švýcarským producentům.

Exkluzivně z Česka

A navíc právě přichází s něčím, co zatím konkurence neumí: s tzv. panelovým dezénem. Zatímco ostatní stále vytkávají „po staru“ od kraje ke kraji, v Broumově už umějí vyrobit jiný vzor do centrální části tkaniny a jiný do bordur. Jak říká obchodní manažerka společnosti VEBA Jana Mašínová, na to ještě jejich evropští konkurenti nemají know-how, o Číně ani nemluvě. Díky nové technologii vznikají úžasné dezény, které umí v tomto směru hodně náročný africký trh ocenit. „Dosud jsme vyváželi výrobek, který Afričani znali a poptávali, dnes je to tak, že produkt tak rychle vyvíjíme, že je s ním teprve musíme seznamovat; vidí ho od nás poprvé a od ostatních ho ještě dlouho neuvidí,“ usmívá se zkušená obchodní manažerka, která jezdí broumovské „klenoty“ nabízet do Afriky několikrát ročně. A listuje přitom vzorníkem nádherných látek neobvyklých vzorů, z nichž mi přechází zrak.

Brokát je v Africe synonymem pro luxus

Afrika je dnes zaplavena levným čínským textilem, ovšem africký brokát je jiná liga. „Naše materiály si může dovolit horních pět, maximálně deset procent obyvatel, masa chodí v čínském zboží. A příslušníci střední vrstvy, pro kterou je evropský brokát hodně drahý, jsou schopni prodat i poslední kozu, aby si mohli koupit aspoň jeden evropský brokát, protože to je známkou prestiže. Před třiceti lety se do Afriky prodávaly úplně jiné tkaniny, daleko levnější, jednodušší. Když je tam začala vozit asijská konkurence za nízké ceny, byli jsme nuceni zkvalitnit nabídku a dnes se pod značkou VEBA a značkou CENTROTEX, kterou jsme koupili v roce 2000, prodávají jen ty nejkvalitnější látky z nejdražších surovin,“ vysvětluje Jana Mašínová, jak se jejich produkce v čase vyvíjela.

Cit pro materiál se od Afričanů učíme

Představuji si, jak takový prodej látek africkým klientům probíhá. Podle všeho to musí být doslova obřad. Jana Mašínová jej podstupuje několikrát ročně a více než úspěšně. „Naším největším nosným trhem je Mali, kam dodáváme africký brokát čistě bílý se speciální úpravou pro lokální barvení. Na první pohled by se mohlo zdát, že to musí být snadný obchod, ale ani zdaleka. Látka musí mít specifickou bělost, musí být příjemná na omak, mít svůj zvuk i vůni,“ vysvětluje Jana Mašínová s tím, že se od Afričanů toto umění stále učí.

A co teprve, když se nabízí pestře tkané a barvené zboží na africký oblek – bou-bou nebo dokonce grand bou-bou! To musí mít nejen ten správný dezén, ale také lesk a případně tzv. prolamovaný 3D efekt, kdy v každém pohybu tkaniny vidíte odlišnou část vzoru. Proto mají v Broumově vlastní návrhářské a vzorovací oddělení, které neustále vymýšlí nové vzory a tvary.

Zatímco v západní frankofonní Africe jsou v módě co největší motivy, v Nigérii touží po menších vzorech; v muslimských oblastech vítají lehké barvy, pastelové, a v křesťanských naopak hodně pestré, křiklavé vzory. Vše je třeba důkladně rozeznat a trefit se do místního vkusu.

České zboží je nejlepší

Jó, české zboží, to je nejlepší – to prý od Afričanů slýchají stále častěji. Po vyprání se netrhá, neztrácí lesk, je originální. A tak má křivka obchodů úspěšné české textilky v Africe strmě vzrůstající tendenci. „Kdo by si však myslel, že to jde samo a bez problémů, mýlil by se. Letos nám bohužel nehraje do karet politická situace v Mali, složitá je i situace na severu Nigérie. S tím souvisí také problémy v bankách, kdy mohou váznout platby. Za ta léta, co s Afrikou obchodujeme, jsme se dostali i do složitých situací, kdy jsme byli nuceni požádat o pomoc české velvyslanectví. Ale v zásadě se tam cítím bezpečně, mám tam už hodně přátel a jezdím tam ráda,“ konstatuje Jana Mašínová.

Naposledy byla se svými spolupracovníky na podzim v Nigérii. Při té příležitosti darovali 300 kg brokátu sirotčinci nedaleko hlavního města Abuji. Naše velvyslanectví k tomu pořídilo vybavení kuchyně a koupilo dětem šicí stroje, aby se mohly učit šít a vařit. Nedlouho po našem rozhovoru Nigérii navštívila znovu.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 3 / 2012 na straně 28—30.

Štítky Afrika, Mali, Nigérie, Textilní průmysl

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.