Čínská vláda nedávno vyhlásila program zavádění high-tech technologií do sériové výroby. Na mnoha místech v zemi začala budovat rozvojové zóny, v nichž nabízí firmám z celého světa administrativní a výrobní prostory. Této příležitosti využila společně s Kuličkovými šrouby Kuřim také společnost Hestego.
Držíme rychlejší technologické tempo
Na letošním veletrhu CIMT v Pekingu podepsalo Hestego dohodu o spolupráci s uskupením Investment Promotion Bureau v Jiangsu Jintanu, kde se nachází jedna z rozvojových zón. Tato čínská strategie podporuje vznik vývojových center světových inovačních firem, s nimiž budou kooperovat místní výrobci. Obě české společnosti si od tohoto kroku slibují profesionálnější servisní podporu českých strojů u čínských zákazníků.
„Místní firmy sice ještě pokulhávají v nejmodernějších strojírenských technologiích, stroje zatím osazují špičkovými evropskými komponenty, ale celkově se systematicky posouvají k vyšší kvalitě. Na první pohled je to už patrné třeba na moderním designu nebo řemeslném provedení krytování. Ale u nejmodernějších technologií konkurenci stále nestíhají. Tady vidíme velkou šanci,“ říká ředitel rozvoje společnosti Hestego Petr Zemánek.
Číňané mají ambice vyrábět špičkové produkty ve všech komoditách a k tomu potřebují strojní park na světové úrovni. Vyškovská společnost s dvacetiletou tradicí patří mezi úzkou evropskou elitu ve vývoji a výrobě teleskopických krytů, které chrání vodicí plochy a komponenty pohyblivých os strojů a představují hlavní část portfolia. Tento segment není významný ani tak velikostí obratu jako specializací a unikátním know-how.
„Továren na výrobu strojírenské techniky se i přes veškerý boom nestaví ve světě tolik, aby měly domácí čínské firmy samy šanci vyvinout špičkové know-how a vyrobit sofistikovaný produkt mezinárodních parametrů. V posledních letech totiž probíhá obrovská a rychlá specializace, která de facto brání novým firmám, aby dohnaly náskok vyspělých zemí a zapojily se do hlavního proudu globálního byznysu,“ upozorňuje na bezprecedentní technologické tempo Petr Zemánek.
Během dvaceti let si výrobce speciálních komponentů získal prestiž nejen u českých, ale i evropských odběratelů, kteří hrají světovou ligu. „Ti nás vyzvali, abychom je provázeli při jejich mezinárodních aktivitách. Společně se zástupci agentury CzechTrade v Šanghaji a Pekingu a s obchodní radovou našeho velvyslanectví v Číně jsme hledali nejvhodnější model, jak takovou koordinovanou expanzi uskutečnit. Proto nyní pracujeme na nové strategii zahraniční expanze, kterou představují tři hlavní směry: za prvé nabízíme našim českým i zahraničním zákazníkům asistenci na klíčových trzích, mezi něž Čína jako největší odběratel obráběcích strojů na světě patří, za druhé jsme s našimi kontakty a znalostí prostředí schopni vypracovat pro partnera projekty cílené nabídky šité na míru čínským zákazníkům a za třetí chceme pronikat přímo k čínským výrobcům,“ vysvětluje velkorysý projekt Petr Zemánek, který působil řadu let jako ředitel Svazu strojírenské technologie a nasbíral bohaté zkušenosti a kontakty na různá teritoria i jako dlouholetý vrcholový manažer u předního výrobce
S technologií rostou požadavky na strojový park
„Čínské vedení orientuje v poslední době svou podporu směrem k malým inovativním technologickým firmám a snaží se je za pomoci značných finančních prostředků přilákat do země. Levné produkty jdou na odbyt stále obtížněji a více čínských zákazníků projevuje zájem o kvalitní evropské stroje na úkor domácí výroby. Často přicházejí s požadavkem na dodávku stroje včetně technologie. Uvědomují si totiž, že čas je drahý a čím rychleji a kvalitněji obrobí produkt, tím rychleji poroste produktivita práce. Mnozí jsou proto již ochotni za kompletní řešení ve špičkové kvalitě zaplatit vyšší cenu. To nám hraje do karet spolu s posilováním jüanu, které snižuje ceny importovaných strojů v porovnání s domácí produkcí,“ vysvětluje ředitel rozvoje, ale zdůrazňuje, že vývoj a výrobu nejsložitějších a nejsofistikovanějších částí strojů si firmy ponechávají doma.
Podle Petra Zemánka mají Číňané velmi dobře zmapovaný světový strojírenský trh včetně pozice českých výrobců. Pokud firma dodává renomovaným finálním výrobcům, s vysokou pravděpodobností si jí Číňané všimnou. Čeští exportéři během pětadvaceti let technicky a cenově inovovali a svými standardy se prakticky srovnali s německou konkurencí. Podle znalců čínského obchodního prostředí je tamější zákazník spíše konzervativní a u nabídek cenově a technicky srovnatelných se řídí referencemi. I v tomto ohledu mohou čeští strojaři ze situace těžit.
Již před třemi lety byla na strojírenských veletrzích a výstavách u Číňanů patrná postupná změna chování ve vztahu ke kopírování. Do té doby čínské produkty jako by vypadly z oka sortimentu renomovaných zahraničních firem. S přechodem od masové výroby k vyšší specializaci jsou i čínští výrobci vystaveni větší konkurenci a své know-how si začínají hlídat. Přibývá čínských exponátů, které jsou chráněny proti nelegálnímu kopírování technických řešení a na tištěných podkladech a firemních internetových portálech nechybí copyright.
Čína
