„Znovuobjevení kaňonu Somoto na severu Nikaraguy bylo vlastně jen vedlejším produktem aktivit týmu České geologické služby (ČGS). Během letošního roku by mělo UNESCO rozhodnout, zda bude unikátní lokalita zařazena do globální sítě jeho geoparků,“ říká Tomáš Hroch, vedoucí odboru regionální geologie sedimentárních formací ČGS a účastník řady zahraničních projektů.
V letech 1997 až 2010 byla tato bezmála stoletá organizace zhotovitelem projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v zemích Střední Ameriky, konkrétně v Nikaragui, Kostarice a Salvadoru. Výzkumy probíhající v Nikaragui v součinnosti s Instituto Nicaraguense de Estudios Territoriales (INETER) byly zaměřeny na přírodní rizika a přinesly velké množství dat, jež slouží státu a tamějším partnerským organizacím při omezování následků přírodních katastrof.
Centrální a severní části Nikaraguy, kde se naši geologové v letech 2004 až 2009 často pohybovali, jsou poměrně hustě protkané zranitelnými oblastmi. Pestrá geologická stavba hornin patří k faktorům, jež stojí za četnými sesuvy, záplavami a erozemi.
„Při geologických výzkumech v rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce ČR v zemích Střední Ameriky objevila skupina našich geologů uprostřed půvabné přírody nádherný kaňon, Profiliga Tr a d e Ne w s 1/2018 65 hluboký až tři stovky metrů a úzký několik málo metrů, s tekoucí vodou, malebnými vodopády a lagunami. Kaňon je přístupný na člunech,“ vzpomíná na pobyt v této středoamerické zemi geolog. Rubem výzkumné práce však mohou být i napínavé zážitky. „U honduraských hranic museli moji kolegové postupovat v koordinaci s příslušníky nikaragujské armády a mimořádně opatrně, protože tam zůstaly zaminované úseky z let občanské války. Navzdory komplikacím se jim podařilo vyhotovit a předat našim partnerům obsáhlé a podrobné geologické studie, jež slouží k výraznému snížení sociálně-ekonomických následků přírodních katastrof v regionu,“ popisuje události z roku 2004 Tomáš Hroch.
V dalších letech se kromě výsledků studií přírodních rizik český tým zaměřil také na primární dokumentaci a společně s vedením INETERu na propagaci do té doby veřejnosti neznámého přírodního útvaru kaňon Somoto. Následně pracovníci ČGS připravili podklady, na jejichž základě byla oblast kaňonu dokonce vyhlášena chráněnou přírodní památkou.
Podnikavý starosta to nevzdal
V roce 2010 však byla celá Střední Amerika vyčleněna ze seznamu zemí podporovaných projekty zahraniční rozvojové spolupráce ČR a regionální studie geologických přírodních rizik se v Nikaragui prakticky přestaly provádět. Spolu s tím utichly také výzkumné aktivity kolem kaňonu Somoto. Díky podnikavosti starosty Somota se však během příštích deseti let stala lokalita turistickou atrakcí a podle odhadů místních úřadů ji nyní ročně navštíví kolem 40 tisíc turistů z celého světa. Pro zdejší chudé obyvatelstvo zabývající se především zemědělskou činností to představuje nárůst pracovních příležitostí v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb i průvodcovství. A nezapadla ani myšlenka na vytvoření Národního geoparku UNESCO, která zazněla již v roce 2004.
Předloni se na Českou geologickou službu obrátili zástupci Universidad Nacional Autónoma de Nicaragua (UNAN) s žádostí o spolupráci na regionálním geologickém výzkumu oblasti geoparku. „Jedním z devíti témat bylo vyhotovení geologické a geomorfologické části dokumentace několika vybraných lokalit, jež jsou zahrnuty do nominačního protokolu pro schválení Somota jako prvního geoparku ve Střední Americe,“ dodává Tomáš Hroch a velmi oceňuje angažovanost somotského zastupitelstva při přípravách nominace.
A tak v průběhu loňského roku vyhotovili tři geologové ČGS spolu s experty UNANu podrobnou geologickou dokumentaci, zhodnocení a detailní popis lokality a účastnili se terénních průzkumů nezbytných k sestavení nominačního dokumentu, který předali starostovi Somota a zároveň zástupci geoparku. Loni v listopadu byl nominační dokument zaslán do kanceláře UNESCO k posouzení. Na verdikt si však budeme muset počkat až do letošního podzimu.
Text: Věra Vortelová
Foto: archiv ČGS
Nikaragua
