Jana Slováková: Krize k byznysu patří

Text Věra Vortelová Foto archiv Komfi Publikováno
thumbnail Japonsko thumbnail Jižní Korea

„V následujících dnech jen pár našich pracovníků vyexpeduje již vyrobené stroje, které jsme měli dodat v průběhu příštích tří týdnů, a v pondělí přerušujeme provoz zatím do Velikonoc,“ řekla mi obchodní a marketingová ředitelka rodinné společnosti Komfi Jana Slováková, když jsem jí volala ve středu osmnáctého března.

Čína a časem i další země jihovýchodní Asie se v posledních desetiletích staly dílnou světa a jen málo firem z vyspělých zemí odolalo vábení přenést tam výrobu a zlevnit svou produkci. Pozornější z nás si však všimli, že již nějakou dobu pozvolna dochází k transformaci světového obchodu. Podle Michala Mejstříka nejsou analýzy rizik a byznysové odolnosti součástí instrumentů pouze finančních institucí, ale i firem.

Rovněž některé české společnosti proto začaly v posledních letech pod tlakem zvyšování mezd zaměstnanců čínských dodavatelů, logistických nákladů a dalších rizik měnit svůj obchodní model a přesunuly svoji výrobu do domovských zemí. Další se rozhodují v této době, kdy jsme svědky převratných změn v obchodování v důsledku pandemie.

V Komfi se Čínou zlákat nedali

Lanškrounský výrobce polygrafických strojů Komfi patří mezi firmy, které vždy odolávaly pokušení vyrábět hlavně co nejlevněji, protože i tato cesta má svá úskalí. Když ji kolem roku 2008 její americký dealer, společnost GBC, jemuž pro americký a některé západoevropské trhy dodávala laminovací stroje, přesvědčovala, aby přesunula výrobu do Číny, spolupráce se zkomplikovala a vzájemné vztahy přerušily. Díky širokému vývojovému a produktovému portfoliu, které zahrnuje jak laminovací, tak jednoúčelové stroje, a teritoriálně pestrému exportnímu pokrytí si česká rodinná firma v dalších letech ještě upevnila pozici mezi evropskou a světovou špičkou v oboru.

Přestože se její stroje pohybují spíše ve vyšší cenové hladině, poptávka po nich již léta překračuje nabídku. Většina je zarezervována během výroby a dodací lhůta obvykle činí jeden až dva měsíce. Zárukou kvality a jedinečnosti strojů Komfi je pro převážně stálé zákazníky skutečnost, že je firma vyvíjí a vyrábí v České republice, a to včetně komponentů.

Se zákazníky po celém světě

Pod tlakem digitalizace směřuje polygrafický trh již několik let k plně automatizovaným procesům, které personálu umožní snadnou obsluhu zařízení a provozovateli udržet co nejnižší náklady na finální produkt. To kupříkladu znamená úsporu času na přípravu zakázky, téměř nulové ztráty materiálu při jejím rozjíždění apod.

Pod vlivem tohoto trendu se Komfi před lety zaměřilo na vývoj a výrobu strojů, které jsou co nejsnáze ovladatelné a autonomně provozovatelné. Vysoké požadavky na automatizaci výrobních procesů a pohodlnou obsluhu charakterizují primárně trhy s drahou pracovní silou, jako je západní Evropa, Skandinávie a Spojené státy, ale také Japonsko a Jižní Korea.

Jižní Korea umí ocenit kvalitu

„Do Jižní Koreje dodáváme od roku 2016. Tehdy jsme se na mezinárodním polygrafickém veletrhu Drupa v Německu poprvé potkali s obchodním zástupcem, s nímž spolupracujeme dosud. Sice zatím neprodává příliš velký objem strojů, ale tamější zákazníci umí ocenit kvalitu a jsou ochotni za ni zaplatit vyšší cenu. Nebojí se jít do nových technologií, a tak tam jako jedni z prvních objednali novinku pro parciální lakování,“ charakterizuje jeden z dominantních aspektů jihokorejského trhu Jana Slováková.

Jak zdůrazňují obchodníci lanškrounské firmy, Jihokorejci trvají na perfektní kvalitě každého produktu – od sofistikovaných zařízení přes použité materiály až po obaly. V tomto ohledu se podobají „asijskému Švýcarsku“ – Japonsku. Nemají obavy z nových technologií a v robotickém vývoji nespatřují ohrožení zaměstnanosti, ale nutnost.

Podle osobních odhadů manažerů firmy funguje v Jižní Koreji již zhruba šedesát procent tiskových zakázek on-line. Na rozdíl od běžného požadavku evropských zákazníků však jihokorejským odběratelům trochu překvapivě nevyhovuje nabídka strojů s možností nakonfigurování vlastní kombinace příslušenství. Upřednostňují již připravené konfigurace: levnější kombinaci jako standard a dražší, luxusnější variantu.

Tamější firmy si své dodavatele nejen pečlivě vybírají, ale samy se pohybují v tvrdém konkurenčním prostředí. Na severu Soulu dokonce vzniklo jakési „printing city“ – městečko, v němž se nacházejí jen samé tiskárny. I při tak vysoké míře oborové soutěže je však Komfi schopné se na trhu udržet a prosperovat.

„U korejských partnerů jsme se setkali s pohostinností a vstřícností nejen při obchodním jednání, ale i k našim technikům, kteří k nim přicestovali instalovat strojní zařízení a proškolit zákazníkův personál. Určitou komplikací pro hladký průběh byznysu je bohužel přetrvávající nedostatečná znalost angličtiny,“ zmiňují určité problémy v jinak bezchybné spolupráci s jihokorejskými protějšky manažeři Komfi.

V Japonsku bodují menší stroje pro inovace jako stvořené

Také japonský trh je náročný co do požadavků na kvalitu a spolehlivost. Historie strojů Komfi tam sahá až k roku 2008. Do té doby distribuce probíhala přes centrálu americké GBC také pro Japonsko. Nyní tam lanškrounská společnost prodává napřímo prostřednictvím distribuční společnosti ACCO Brands Japan K. K., patřící pod nadnárodní skupinu ACCO Brands.

Stejně jako na jiných vyspělých trzích se v Japonsku postupně prosazuje silný trend, který spočívá v konverzi ofsetového velkoobjemového tisku na maloobjemový digitální tisk, jenž uspokojuje aktuální potřeby trhu. Tento směr je doprovázen přesunem laminace z původních specializovaných firem do menších tiskáren.

„Pod vlivem těchto změn dochází i ke změně preferencí zákazníků, a robustní a výkonný model Delta tak postupně nahrazují subtilnějším a ‚šikovnějším‘ modelem Amiga 52, který jednak lépe vyhovuje menším objemům digitálně tištěných zakázek, jednak díky svým speciálním funkcím spolehlivěji zvládá četné nástrahy digitálního tisku,“ vysvětluje marketingová ředitelka.

Digitální tisk také otevřel cestu k novým metodám zušlechťování tisku, jako je například parciální nanášení efektových fólií, a k stále oblíbenější personalizaci tiskovin. Všechny tyto možnosti tak popouštějí uzdu fantazii grafiků a technologů a vznikají stále zajímavější finální produkty, jako je třeba exkluzivní krabička s okénkem krytým parciálním lakem. Díky těmto inovacím se zvyšuje přidaná hodnota tisku a pomáhá tiskařům kompenzovat celkově klesající objem tiskových zakázek.

Na prognózy je zatím brzy

Již za poslední finanční krize před zhruba deseti lety se ukázalo, že rodinné firmy jsou přirozeně fiskálně opatrnější a přístupné tomu nést větší míru podnikatelské nejistoty. Při vstupu na podnikatelský trh se sice ani Komfi neobešlo bez vnějších finančních zdrojů, ale během několika let přešlo k investování převážně ze zdrojů vlastních. „Jsme disciplinovaní, ale zcela se vyhnout bankovnímu úvěrování nejde. Proto již léta využíváme služeb Komerční banky, která má velké zkušenosti s podporou exportního financování a v případě potřeby nám zatím vždy vyšla, a doufám, že vyjde i v budoucnu, maximálně vstříc,“ chválí si spolupráci s Komerční bankou marketingová ředitelka a spolumajitelka společnosti Jana Slováková.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv Komfi

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 2 / 2020 na straně 24-26.

Štítky Inovace, Jižní Korea, Japonsko, KB

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.