ENVI-PUR je česká středně velká firma, která podniká v oblasti cirkulární ekonomiky a vedle výroby má v Česku také vlastní technologický vývoj, obchod a logistiku. Se svým hlavním produktem – čistírnami odpadních vod – se jí podařilo uspět i na náročných skandinávských trzích.
Vznikla na počátku 90. let, kdy František Hnojna a Milan Drda rozjeli podnikání v oblasti dodávek pro ekologii, zejména v čištění a úpravě vody. Začínali bez nadsázky doma v garáži, kde vznikaly první nápady na vývoj převážně domovních čistíren. Pod značkou ENVI-PUR fungují od roku 1997. Výrobní prostory si pronajali v Táboře, odkud postupně expandovali, nabírali další zaměstnance a rozšiřovali portfolio produktů.
„Dokázali tehdy správně předpovědět, že na českém trhu a v okolních zemích bývalého východního bloku nebudou lidé chtít bydlet jen v panelácích, ale čím dál víc se budou stěhovat do rodinných domů a stavět nové. Navíc nejen v Česku bylo a je mnoho oblastí, které nejsou napojené na centrální čistírny odpadních vod,“ zmiňuje Lukáš Moniak, exportní manažer společnosti.
Hlavním a základním produktem ENVI-PURu jsou domovní čistírny odpadních vod, v nichž je společnost lídrem na českém trhu. Jsou primárně určené pro rodinné domy a dokáží obhospodařit objem vody pro 4–25 obyvatel. Dále jsou to tzv. kontejnerové čistírny pro 25–200 obyvatel, tedy nejčastěji pro větší domy a menší obce, a kompaktní čistírny pro obce a menší města, které odpovídají cca počtu 200–10 000 obyvatel a kde už je potřeba výraznějšího zapojení konstrukčního oddělení a projektantů. Firma dodává i velké areálové čistírny pro celá města nad 10 000 obyvatel. Jen v Jihočeském kraji mají větší čistírny od ENVI-PURu například Soběslav, Tábor a České Budějovice a poptávka ze strany měst a obcí roste. ENVI-PUR se stále více orientuje i na úpravu pitné vody z přírodních zdrojů. V této oblasti má za sebou již několik významných projektů v Čechách i zahraničí.
Cílem jsou pivovary a mlékárny
„Díky našemu výrobnímu zázemí a silnému know-how technologického a konstrukčního oddělení umíme navrhnout také speciální řešení pro čištění průmyslových odpadních vod, což má využitelnost ve zpracovatelském, pivovarnickém nebo mlékárenském průmyslu, kde vidíme velkou perspektivu,“ poznamenává Lukáš Moniak. Do některých pivovarů, především ve Švédsku, už firma tato řešení dodává.
ENVI-PUR sice sídlí v Praze, ale výrobní závod má od roku 2004 v jihočeské Soběslavi, v bývalých výrobních prostorách společnosti Jitona. Řada bývalých zaměstnanců Jitony tehdy přešla přímo do ENVI-PURu, což bylo výhodné pro obě strany. „Lidé se nemuseli bát, že by přišli o práci, a plynule navázali na to, co dělali předtím v Jitoně, a firma naopak získala zkušené, šikovné pracovníky bez nutnosti dodatečného zaškolování. A sami víte, jak je dnes těžké najít kvalitní lidi,“ dodává Lukáš Moniak. Na výrobní ploše o velikosti přes 6000 m² se nachází šest výrobních hal specializovaných podle koncového výrobku. Součástí areálu jsou také kovodílna, vývojové centrum a výzkumné a laboratorní zázemí.
Ve Skandinávii se jim daří
Zhruba polovina z dnešních téměř 150 zaměstnanců pracuje ve výrobě a druhou polovinu představují profese technologů, inženýrů a obchodníků. Firma exportuje do několika zemí Evropy, přičemž jejími nejsilnějšími trhy jsou Švédsko, Norsko a Finsko, dále Maďarsko a balkánské země a v neposlední řadě i latinskoamerické státy (Mexiko, Chile). Největší perspektivu vidí Lukáš Moniak právě ve Skandinávii, kam společnost vyváží už od roku 2005, a vyzdvihuje stabilitu a předvídatelnost tamních obchodních vztahů, zejména oproti trhům ležícím více na východ a na jih od nás. „Získali jsme si tam renomé tím, že jsme schopni vyvinout na míru přesně to, co zákazníci na Severu potřebují.“
Postupně se jim podařilo vybudovat distribuční síť od Trelleborgu na jižním pobřeží Švédska až po oblasti za polárním kruhem. Čistírny ENVI-PUR tak ve Švédsku najdete všude – od hustěji zalidněného jihu přes hlavní město Stockholm a jeho okolí až po arktickou tundru za městem Kiruna.
„Na Severu máme i naši asi nejvýš položenou čistírnu – na horské stanici Helags na hraničním hřebeni v horách mezi Švédskem a Norskem. Nachází se ve výšce asi 1200 metrů nad mořem a museli jsme ji tam přepravovat helikoptérou,“ pokračuje Lukáš Moniak. „Je to větší, kontejnerová čistírna, tak si umíte představit, o jak velkou akci šlo,“ usmívá se. Na jižním konci Švédska zase firma dodala zařízení pro čištění odpadních vod v satelitním městečku, kde se vyčištěná voda využívá ke splachování toalet a k zalévání zahrad.
Ze Švédska do Finska a nakonec i Norska
Společnost ENVI-PUR tedy svou expanzi do Skandinávie začala ve Švédsku a k němu i díky zkvalitňování produktového portfolia a logistických řešení postupně přidávala další, sousední trhy. „Po určitém naplnění poptávky na švédském trhu jsme se začali rozhlížet po sousedních zemích. Jako první přišlo na řadu Finsko, a to i proto, že především při západním pobřeží země žije silná švédsky mluvící menšina, což pro nás bylo snazší při vyhledávání obchodních partnerů.“ Zatímco ve Švédsku je firma už dobře etablovaná a dodává tam celé portfolio svých výrobků včetně řešení na míru, do Finska zatím vyváží hlavně své typové výrobky, primárně domovní čistírny.
Zatím poslední „zářez“ na severu Evropy pro ně představuje Norsko. „Tady bych rád vyzdvihl roli CzechTrade. Pomohl nám sehnat skvělého obchodního partnera, který nás provedl celou škálou nezbytné administrativy, což zahrnuje všemožné certifikace a výrobní audit spojené s vývozem do Norska jakožto země mimo EU. To pro nás byl opravdový bod zlomu, od kterého se nám v exportu na tento trh velmi daří, a to včetně rozšíření distributorské sítě,“ vypočítává Lukáš Moniak. Sám přiznává, že firma s takto hladkým a úspěšným vstupem na norský trh ani nepočítala. „Kdybych měl vypíchnout jednu věc, která se nám jako zahraničnímu oddělení ENVI-PURu v poslední době podařila, bylo by to tohle,“ říká s hrdostí.
A co by poradil českým firmám, které chtějí na severských trzích uspět? V obchodním styku je podle něj potřeba mít na paměti, že severské národy kladou důraz na rovnováhu pracovního a rodinného života, a to i v tom smyslu, že když pracují z domova, často si pracovní dobu upravují podle aktuálních potřeb. „Není výjimkou, že vám chodí e-maily třeba ve tři ráno,“ líčí svou zkušenost exportní manažer. Taky trvá déle, než si vás Seveřané pustí k tělu a víc se vám otevřou, zejména oproti jižanským národům. „Je určitě potřeba trpělivost. Ze začátku budou jednání přímo k věci, jen o byznysu. Klidně až po pár letech se začnete bavit také o rodině nebo o koníčcích.“
Lukáš Moniak potvrzuje, že zpočátku se setkávali u severských protějšků s nedůvěrou, která často vyplývá i z naší totalitní minulosti, ale je přesvědčený, že když Seveřané českou mentalitu i kvalitu našich výrobků poznají, svůj přístup změní. „Berou nás pak jako Slovany vychovávané Německem. Oceňují naši přesnost a kvalitu, ale zároveň slovanskou kreativitu,“ doplňuje a dodává, že při expanzi na severské trhy by doporučil začít Švédskem, jak se to osvědčilo u nich. Je to největší trh a Švédové působí nejotevřeněji a nejméně konzervativně. Jakmile ve Švédsku uspějete, bude o hodně jednodušší s těmito referencemi přesvědčit i zákazníky ve Finsku a Norsku, což jsou menší a uzavřenější trhy. Vše záleží na štěstí, jak kvalitního obchodního partnera v dané zemi získáte.
Text: Daniel Libertin
Foto: archiv ENVI-PUR
