Martina Mlinarević Sopta: České firmy nemají s adaptací v Bosně a Hercegovině problémMůžete nám být skvělým mentorem

Text Daniel Libertin Foto archiv M. M. Sopta Publikováno
thumbnail Bosna a Hercegovina

Ve své zemi i za jejími hranicemi je známá jako novinářka, spisovatelka a aktivistka. Vydala šest knih, na Facebooku má 130 tisíc sledujících a další víc než 4 tisíce na Twitteru. Jak tyto své předchozí zkušenosti uplatňuje v diplomacii a proč mají bosensko-české vztahy mimořádný potenciál? I o tom jsme si povídali s Martinou Mlinarević Sopta, která je od ledna 2020 velvyslankyní Bosny a Hercegoviny v České republice.

Read in English

Z novinářky a spisovatelky jste se stala diplomatkou: v čem můžete v současné práci těžit ze svých předchozích rolí?

Hned při uvedení do úřadu jsem zmínila, že se pokusím řídit postuláty moderní diplomacie, která je otevřená, transparentní a intenzivní. Geopolitický obraz světa se v posledních letech zcela změnil, diplomatická profese se stala měřitelným úsilím, a není už tedy pouhou ceremoniální činností. Moderní diplomacie se odehrává i na sociálních sítích prostřednictvím každodenního brandingu země, pozitivního PR a kvalitních a neotřelých nápadů a akcí. Myslím si, že zejména v tomto mi moje dřívější kariéra hodně pomohla.

Vedle toho jsem jako nezávislá novinářka v Bosně a Hercegovině poznala mnoho zahraničních diplomatů, kteří v naší zemi pracovali již několik let. S některými z nich jsme dodnes přáteli a já si velmi vážím toho, že se od nich můžu učit a řídit se jejich radami ve své praxi. Všechny tyto nabyté znalosti a zkušenosti se snažím využívat k tomu, abych co nejlépe reprezentovala naši zemi v České republice. A jako spisovatelka musím kvitovat, že neexistuje lepší místo pro život než Praha, která mi každý den nabízí magickou inspiraci.

Velvyslankyní v Praze jste druhým rokem. Jak se vztahy mezi našimi státy vyvinuly od doby, kdy Václav Havel navštívil Bosnu a Hercegovinu jako první zahraniční prezident?

Česká republika je považována za opravdového a stabilního přítele naší země. Vzájemné vztahy existovaly už ve středověku, ale opravdovým milníkem bylo, když tehdejší ČSFR na počátku devadesátých let poměrně záhy uznala nezávislost Bosny a Hercegoviny, a to díky prezidentu Václavu Havlovi. Vaše země během války velmi pomohla zvýšit povědomí o situaci u nás a získat mezinárodní pomoc. Také přijala mnoho našich válečných uprchlíků, kteří jsou dnes plně integrováni do české společnosti a Česko považují za svůj druhý domov.

Jak jste zmínil, Václav Havel byl prvním zahraničním prezidentem, který naši zemi po válce navštívil, a dnešní Česká republika plně podporuje euroatlantickou integraci Bosny a Hercegoviny a pro naši zemi může být na její cestě skvělým mentorem. Chtěla bych také zmínit, že v Česku je momentálně více než sto bosenských studentů na základě stipendia uděleného českou vládou. Během vysokoškolského studia mají stejné postavení jako čeští studenti, což je pro naši zemi a naše mladé lidi obrovská věc.

Chci budovat pozitivní obraz Bosny a Hercegoviny ve všech oblastech.

Na co jste z hlediska našich vztahů a spolupráce pyšná?

Chvíli poté, co jsem nastoupila do úřadu, se svět, jak ho známe, přes noc zcela změnil. Pracovali jsme nepřetržitě několik týdnů, naše telefony byly k dispozici 24 hodin denně. Díky mým aktivitám na sociálních sítích se se mnou spojovali naši občané, kteří v této těžké chvíli uvízli v nějaké cizí zemi. Snažili jsme se dělat možné i nemožné, abychom jim pomohli. Jsem velmi vděčná českým institucím za veškerou podporu a spolupráci během tohoto obtížného roku.

Jaká je vaše vize, kam by naše vzájemná spolupráce měla směřovat?

Globální obraz Bosny a Hercegoviny je stále zatížen negativními asociacemi spojenými s válkou, etnickými rozdíly a nefunkčností státu. Chci pomoci budovat její pozitivní obraz ve všech oblastech. Myslím, že v naší vzájemné spolupráci můžeme nadále stavět na vynikajícím kulturním, vzdělávacím, turistickém a ekonomickém potenciálu. Mým posláním v České republice je prohloubit spolupráci ve vědě, podnikání, cestovním ruchu a kultuře. Přestože doba pandemie nepřála osobním setkáváním na obchodních fórech a konferencích, doufáme, že očkováním populace a přijetím opatření se to pro nás všechny zlepší.

Jsme vtipní a zároveň pracovití, jako Češi

Co by měli mít čeští podnikatelé na paměti při pronikání na bosenský trh? Jaké české firmy již v BiH obchodují?

Během posledních desetiletí, po rozpuštění bývalé Jugoslávie, dosáhla BiH působivého hospodářského pokroku a reforem a českým společnostem nabízí mnoho obchodních příležitostí. Zároveň se jedná o trh, kde je velmi důležitá dobrá znalost místního prostředí.

V našich mentalitách nacházím mnoho podobností, co jsem zatím měla možnost poznat: oba národy například mají vtipného až cynického ducha, ale zároveň jsou velmi pracovité. Češi se v naší společnosti těší obrovskému respektu, takže si myslím, že tyto výchozí předpoklady spolu s výše jmenovanými historickými zkušenostmi a podobnými jazyky mohou českým firmám velmi ulehčit start podnikání v BiH. S adaptací by opravdu neměl být problém. Naše země má dlouhou tradici v různých průmyslových odvětvích, mnoho průmyslových zón, dostupná výrobní zařízení, vzdělanou a cenově konkurenceschopnou pracovní sílu, což jsou všechno další významné faktory. Z českých společností, které jsou na bosenském trhu aktivní, jmenujme třeba OHL ŽS, AŽD Praha, PRO.MED.CS či Bluetherm.

Jaká je současná politická a společenská stabilita ve vaší zemi? Jaké reformy je ještě potřeba provést, aby zvýšila svou atraktivitu pro zahraniční investice?

Odpovím šířeji: Bosna a Hercegovina se musí zaměřit na reformy hospodářství a veřejné správy. Je nutné vytvořit transparentní ekonomické prostředí a k tomu je nezbytná odpovědnost politiků. Nejdůležitější je neustále posilovat právní stát a řádnou správu věcí veřejných, a aby k tomu mohlo dojít, je nutné, aby politici považovali tyto reformy vždy za svou prioritu a sloužili občanům.

BiH je v Evropě poměrně unikátní náboženským i národnostním složením. Tři velké národnostní skupiny, Bosňáci, Srbové a Chorvaté, svou velikostí zhruba odpovídají třem vyznáním, muslimskému, pravoslavnému a římskokatolickému. Je to něco, co běžný cizinec – podnikatel či turista – vůbec pozná?

Bosna a Hercegovina představuje v rámci západního Balkánu most mezi východem a západem a křižovatku civilizací a kultur. Na naši staletí trvající multikulturalitu jsme velmi hrdí: křesťané (pravoslavní a katolíci), muslimové a Židé tu vedle sebe žijí odnepaměti a jejich soužití vedlo k jedinečné a bohaté kombinaci kulturních památek, která přitahuje návštěvníky ze všech koutů světa. Sarajevu se někdy přezdívá „evropský Jeruzalém“: během krátké procházky jeho centrem uvidíte pravoslavné a katolické kostely, mešity a synagogy, a na vlastní kůži tak zjistíte, proč toto město může sloužit jako model soužití pro celou Evropu.

Jak Bosna a Hercegovina dosud zvládá boj s pandemií? A jak konkrétně vláda pomáhá zejména malým a středním podnikům?

Rok pandemie byl obtížný pro všechny včetně nás. Velký počet úmrtí v zemi, která nemá početnou populaci a která již během války utrpěla obrovské ztráty na životech, je opravdu velkou ranou, z níž se pomalu zotavujeme. Pomoc podnikatelům od vlády přišla velmi rychle, a to v podobě pokrytí provozních nákladů, tak aby mohli pokračovat ve svých obchodních aktivitách. Ve své nejnovější zprávě Světová banka odhaduje, že HDP Bosny a Hercegoviny poklesne v roce 2020 v důsledku pandemie o 3,2 procenta a v probíhajícím roce 2021 předpovídá oživení o 3 procenta. Chci věřit, že to nejhorší máme za sebou a že časy, které nás čekají, nám přinesou zdraví, stabilitu a úspěch ve všech oblastech.

Chceme obnovit přímý let mezi Prahou a Sarajevem

Nedávno jste jednala s hejtmanem Jihomoravského kraje o spolupráci s regionem Hercegovina s centrem v Mostaru. Chystáte podobné výměny zkušeností i pro další regiony BiH?

S hejtmanem Jihomoravského kraje to bylo oboustranně velmi prospěšné setkání. Hercegovina je geograficky podobná jižní Moravě, a tak vznikl nápad tyto dvě vinařské a zemědělské oblasti propojit. Výměna znalostí, zkušeností a potenciálu je jedním z nejlepších způsobů bilaterální spolupráce a další jsou naplánované i pro ostatní regiony. Již v červnu navštíví Prahu nově zvolená primátorka Sarajeva Benjamina Karić a setká se s primátorem Zdeňkem Hřibem, aby společně zahájili výstavu věnovanou Karlu Paříkovi, slavnému českému architektovi, který postavil některé z nejvýznamnějších budov v mé zemi, zejména v Sarajevu.

Vaše země má bezesporu obrovský turistický potenciál. Co váš úřad dělá na podporu cestovního ruchu v Bosně a Hercegovině? Existují nějaké programy, konference?

Souhlasím, že turistický potenciál BiH je nevyčerpatelný, a myslím, že to je ideální destinace pro české turisty, kteří milují přírodu, dobrodružství a historické památky. K tomu přidejte atraktivní mix různých kultur či úžasnou gastronomii. Kvůli pandemii jsme naši zemi bohužel zatím nemohli turisticky propagovat na veletrzích, ale i tak k tomu směřují všechny naše každodenní aktivity. Vedle toho usilujeme například o obnovení přímého leteckého spojení mezi našimi dvěma hlavními městy, které je od roku 2007 přerušené, a přitom má obrovský potenciál.

S Martinou Mlinarević Sopta hovořil Daniel Libertin

Foto: archiv M. M. Sopta

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TRADE NEWS 4 / 2021 na straně 10-12.

Štítky Bosna a Hercegovina, Investice, Export

Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.