V lednu se krátce zastavil v Praze regionální ředitel Lasvitu pro Blízký východ, Asii a Pacifik Vadim Horna, který před pěti lety stál u založení pobočky v Dubaji. Měli jsme příležitost položit mu několik otázek:
Jaké má firma možnosti, když se rozhodne založit v emirátech zastoupení?
Dvě. Může si společnost, jejímž sponzorem je v takovém případě místní vláda, založit ve speciální „free trade zone “ a držet ji ve stoprocentním vlastnictví. Nebo si ji může založit mimo zónu, pak si ale musí sehnat lokálního partnera s jednapadesátiprocentním majetkovým podílem. Pro tento vztah je typická poměrně velká smluvní volnost, která však může způsobit problémy s podílem na zisku. Lasvit upřednostnil formu „free trade zone“ jako bezpečnější a udržitelnější.
Kolik času vám založení pobočky zabralo?
Měsíce. Nevyužili jsme právních služeb a spolehli se jen na sebe. To přineslo větší administrativní náročnost, než jak zněla původní dohoda s vedením „zóny“.
Na kolik to firmu přišlo?
U naší právní formy šlo o investici do základního kapitálu asi pět milionů korun a jednorázové náklady v řádu několika stovek tisíc korun, ale konkrétní částky závisejí na konkrétní právní formě.
Pomáhá vám naše ambasáda?
V rámci svých kompetencí vychází hodně vstříc nejen nám, ale i ostatním českým firmám, které se pohybují na tamějším trhu. Pana velvyslance Jaroslava Ludvu a pana vedoucího ekonomického úseku Petra Darmovzala považuji za velmi dobré partnery. U konkrétních zakázek pro stát může ambasador zprostředkovat setkání s klíčovou osobou. Ale vlastní byznys za firmy samozřejmě nikdo neudělá. Naše firma realizuje v Zálivu zakázky v objemu stovek milionů korun ročně.
Na co by si měl podnikatel ze zahraničí dát pozor?
Měl by se vyvarovat distributorů. Emiráty jsou velmi kosmopolitní prostředí, v němž se pohybuje mnoho prostředníků, zejména místních, Arabů z jiných států nebo Indů. Ti se snaží proniknout do vašeho portfolia, ale nehodlají vyvinout potřebné úsilí, aby vaše zboží prodali. Nejefektivnější je zaměřit se přímo na koncového zákazníka.
Jak se k němu dostanete?
V arabském světě to není zrovna snadné. Výhodou Lasvitu jsou atraktivní produkty, které hned na první pohled přitahují pozornost. Proto máme relativně dost příležitostí prezentovat je mezi lidmi, kteří disponují rozhodovacími pravomocemi, a dokonce i před nejvyššími vládci. Stále se intenzivně věnujeme aktivnímu marketingu a oslovování potenciálních zákazníků. Účastníme se řady prestižních veletrhů a výstav, jež často navštěvují právě koncoví zákazníci.
A co nároky na profesní výbavu obchodníků? Jsou velké?
Máme sice v týmu Čecha arabistu, ale běžně stačí výborná znalost angličtiny. Výhodou je vzdělání v oboru ekonomie a mezinárodního obchodu, ale to není podmínkou. Důraz se klade na inteligenci, příjemné vystupování, vysoké pracovní nasazení a respekt k firemní kultuře.
Blízkovýchodní styl života a klima dělává Evropanům potíže. Nechystáte návrat do Česka?
S rodinou se vracíme domů pravidelně a rádi, ale dlouhodobě chceme žít v emirátech. Kromě tří měsíců v roce je tam velmi příznivé klima, v zimě se teploty pohybují kolem 20 stupňů.
Dělám byznys po celé Asii a dubajská kancelář má výbornou lokaci. Sedm hodin letu do Hongkongu a do Singapuru, šest do Evropy a pět do Nairobi.
Počkejte, neodbíhejte mi od otázky. Co ten styl života a náboženská tolerance?
V Dubaji žijí převážně sunnité, kteří většinou zastávají významné ekonomické pozice. Pokud se s někým již znáte osobně, tak s vámi rád podebatuje o bohu, náboženství nebo historii, a to velmi otevřeně.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že jsou velmi tolerantní a respektují jinou víru. V Dubaji máme kolegu praktikujícího katolíka, který tam chodí do kostela a nikdo se nad tím nepozastaví. V tomto ohledu jsou podle mého názoru daleko více tolerantní než my Češi. V SAE žijí normální lidé a mají stejné starosti i radosti jako my. Pokud tam respektujete pravidla slušného chování, nemáte problém.