Jiří Jílek: Kdo zvládne logistiku, získá nové trhy

Jen přímý vývoz ČR do Latinské Ameriky dosahuje již 40 miliard korun. „Pandemie odhalila v globálních dodavatelských řetězcích slabiny, jichž mohou české firmy využít i ve vzdálených mimoevropských teritoriích,“ říká Jiří Jílek, ředitel regionálního centra pro Latinskou Ameriku agentury CzechTrade a zahraniční kanceláře v Chile. Probírali jsme s ním šance českých firem v iberoamerickém regionu.

Pociťujete v souvislosti s válkou na Ukrajině a sankcemi vůči Rusku a Bělorusku zvýšení zájmu českých exportérů o Latinskou Ameriku?

Ani ne, protože zájem o region s 660 miliony obyvatel, který obsluhuje pět zahraničních kanceláří našeho regionálního centra, je konstantně velmi vysoký a každým rokem dál roste. Mezi našimi klienty výrazně převažují subjekty se sofistikovanou vývozní a investiční strategií, které počítají se značnou časovou, personální a investiční náročností související s etablováním na místních trzích. Služby, které jim naše zahraniční kanceláře poskytují, jsou postaveny na dlouhodobé systematické práci, cílené praktické asistenci a osobních kontaktech.

Kontaktní styl obchodování však nepříznivě poznamenaly restrikce v souvislosti s potlačením pandemie, které kromě poněkud benevolentnější Brazílie a Mexika na dva roky zavedly prakticky všechny země Latinské Ameriky. Přestože obchod se přesunul do online prostředí, zaznamenali jsme řadu úspěšných obchodních případů, včetně nových exportérů. Během pandemie zavedla agentura CzechTrade bezplatnou službu Market Entry – model poradenství a exportní asistence, který se velmi osvědčil.

CzechTrade přišel nově s projektem, kterým chce českým vývozcům pomoci najít ve světě dodavatele chybějících produktů. Můžete uvést příklady ze svého teritoria?

Převážně se jedná o sofistikovanější komponenty především pro automobilový průmysl, jako jsou čipy, případně některé druhy oceli. Ale nemusí jít jen o výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Evidujeme poptávku také po potravinářských surovinách, jako je třeba med. Největším zpracovatelem medu v Evropě je Ukrajina a mezi další silné vývozce patří Rusko a Bělorusko, u nichž se počítá s výpadky dodávek. Jeden z předních českých zpracovatelů medu proto využil příležitosti nakupovat tuto surovinu v Chile, jehož med patří mezi nejlepší na světě, a měsíce březen až květen představují klíčové období jeho exportu ze zemí jižní polokoule. V potravinářství očekáváme také velkou poptávku po olejích, hlavně slunečnicovém.

Pacifická aliance se v principech podobá EU

Za nejvýznamnější ekonomicky integrované uskupení Latinské Ameriky je považována Pacifická aliance (česky rovněž Tichomořská aliance). Kdo jsou její členové a jak byste ji charakterizoval?

Pacifická aliance (PA) je integrační uskupení států Mexiko, Kolumbie, Peru a Chile, které funguje na principech volného pohybu zboží, služeb, kapitálu a osob. Jejím cílem je rovněž posílení policejní spolupráce, odstranění celních bariér a dalších obchodních překážek a v budoucnu integrace národních burz cenných papírů. Mezi kandidátské země se řadí Kostarika a Panama. V roce 2016 získala Česká republika status pozorovatelské země PA.

Dohody Evropské unie s jednotlivými členskými státy aliance o volném obchodu a asociační dohody se Střední Amerikou přinášejí českým exportérům řadu výhod, jako jsou bezcelní výměna zboží a služeb, uznávání evropských certifikátů a technických norem a podobně. Působení na liberálních trzích těchto zemí však současně vystavuje naše firmy velmi silné západní konkurenci, kdy už nestačí jen kvalitní výrobek za příznivou cenu. V současné době je již samozřejmou součástí nabídky vhodný způsob exportního financování s využitím například akreditivů, odložených plateb, rozložení do více splátek a tak dále. V celé Latinské Americe, nejen u členů PA, se totiž platí vysoké úrokové sazby z krátko- a střednědobých úvěrů.

Za minulého režimu dodávalo Československo do rozvojových zemí také investiční celky. Spatřujete v tom už jen minulost nebo i budoucnost?

V současné době jsou velké investiční celky doménou silných společností ze Spojených států, západní Evropy, Japonska a Jižní Koreje. České firmy se na nich podílejí a daří se jim spíše subdodávkami sofistikovaných řešení pro finální dodavatele. Se zkracováním logistických řetězců upřednostňují své investice na místních trzích s využitím tamější pracovní síly a surovin.

Jak je to v Latinské Americe s ochranou duševního vlastnictví?

Ochranu duševního vlastnictví upravují dohody mezi EU a členy Pacifické aliance a je v těchto státech vymahatelná. Přesto klientům doporučuji chránit své výrobky a know-how patenty, ochrannými známkami či užitnými vzory.

Kterou zemi byste doporučil našim exportérům jako startovní?

Dlouhodobě zajímavé jsou Mexiko, Chile a Kolumbie, která má u nás bohužel stále image drog a násilí, ale to se už týká jen velmi omezených regionů. Tamější trh je standardní a stále do značné míry nenasycený.

Dostává čínská obchodní dominance trhliny?

Jaká je úspěšnost českých firem, které se snaží dostat na trhy Latinské Ameriky?

České firmy mohou být úspěšné v zásadě v každé zemi, ale musí vydržet. Není výjimkou, že i s kvalitním výrobkem přijde první kontrakt až po čtyřech či pěti letech. Na druhé straně je výhodou, že Latinoameričané jsou konzervativní a neradi mění dodavatele. Například jeden náš výrobce nápojového skla tu dlouhodobě úspěšně obchoduje navzdory současným problémům.

Myslíte, že jeho latinskoameričtí partneři vydrží také rostoucí ceny sklářského průmyslu, který je závislý na dodávkách drahého zemního plynu?

Na tento problém je třeba se dívat v celosvětovém kontextu. Spolupráce tohoto českého dodavatele s místními zákazníky je postavena na kvalitě českého skla, příznivých cenách a dlouhodobých vazbách. Ani zvyšující se ceny vstupních materiálů, energií a přepravy tento obchodní vztah neovlivnily. Dnes není klíčovou otázkou cena, ale zda máte zboží k dispozici. Pandemie ukázala, jak krátkozraká byla strategie přesunu výrob do Číny, tehdy s levnější pracovní silou. Veškeré čínské zboží je v regionu, kde působíme, vyprodáno a beznadějně vázne násobně dražší doprava. Evropské firmy teď mají díky flexibilitě a celkově nižším nákladům na dodávky šanci upevnit na latinskoamerických trzích svou pozici.

Do jaké míry mají české firmy ve svých plánech zohledňovat politickou nestabilitu zemí regionu?

Je to faktor, který nelze opomíjet, protože změny na politické scéně doléhají i na ekonomiku a obchod. Po volbách je dobré pár měsíců počkat, než se vnitropolitické poměry usadí. Například v liberálně ekonomickém Chile, které se od sedmdesátých let navzdory střídání levicových a pravicových vlád těšilo politické stabilitě, nastalo s nástupem levicového prezidenta Gabriela Borice letos v březnu období politické nejistoty. Exportérům a investorům bych proto doporučil vyčkat, jak dopadnou jednání o nové ústavě.

Chile je jednou z latinskoamerických zemí, v nichž rychle roste internetové obchodování. Jakou šanci by měly se svým vyspělým know-how české vývojářské firmy?

V Chile je vyšší míra digitalizace než v Česku. Obyvatelé mohou v rámci státní správy řešit asi 500 úkonů po internetu. Bankovní systém patří k nejrozvinutějším v regionu a je značně rozšířen. V době pandemie vzrostla e-commerce asi o 300 procent a rozšířila se do všech oborů prodeje zboží a služeb. Příležitosti pro naše firmy se nacházejí zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti, zabezpečování bankovních transakcí, optimalizace logistických operací a konečné dodávky zboží. V současné době naše kancelář pomáhá několika českým společnostem při zavádění pilotních projektů zaměřených na propojení bankovních systémů, odstraňování komplikací při používání zahraničních platebních karet pro nákupy po internetu nebo hledání distribučních kanálů a lokálního partnera pro zboží z ČR.

S uvolněním pandemických restrikcí proběhly první podnikatelské mise představitelů našich firem do mimoevropských regionů, z nichž některé zamířily i do zemí Latinské Ameriky. S jakými výsledky proběhla jednání s místní podnikatelskou komunitou?

Specializovaná mise v těžebním průmyslu do Chile, jíž se zúčastnilo 14 českých firem, byla zaměřena na povrchovou a hlubinnou těžbu, inovativní řešení pro doly, ekologizaci provozů a odstraňování škod způsobených těžbou. Oborově byla rozčleněna na tři skupiny: transfer technologií, zařízení pro těžební průmysl a financování a další ekonomické aspekty těžebního průmyslu. Proběhla velmi úspěšná B2B jednání s lokálními potenciálními dovozci a distributory v těžebním sektoru.

Klienti vaší zahraniční kanceláře nepocházejí jen z výrobního a těžebního sektoru, ale i vědy a výzkumu. Budou mít šanci se zapojit do nového Chilského národního satelitního systému (SNSAT) pro civilní a vojenské využití, který se bude konstruovat v Chile?

Na přípravách české účasti na projektu pracuje naše kancelář již od roku 2019. Letos v dubnu se čeští podnikatelé zúčastnili veletrhu leteckého, kosmického a obranně bezpečnostního průmyslu FIDAE a na vesmírném summitu jsme s účastníky projektu projednali možnosti naší vzájemné spolupráce. Ředitel vesmírných projektů chilského letectva, generál Luis Felipe Sáez, chce v brzké době přiletět do České republiky, aby s našimi firmami, které si svými vynikajícími výsledky v kosmickém výzkumu a byznysu vysloužily mezinárodní prestiž, dojednal konkrétní možnosti spolupráce.

Text: Věra Vortelová

Foto: archiv CzechTrade