Daniel Mahovský: Naše projekty budujeme i pro příští generace

Již podruhé máme v TRADE NEWS možnost pohovořit si s jedním ze zakladatelů fondu Georgia Energy SICAV, který se zaměřuje na investice do staveb vodních elektráren v Gruzii. Daniel Mahovský tráví polovinu času v České republice, kde aktuálně zajišťuje projekční práce a výběrová řízení na dodávku technologií, a druhou polovinu v Gruzii, kde dokončuje development hned několika projektů vodních elektráren a připravuje i projekty solární.

Read in English

Svůj projekt musíme obhájit před veřejností

Čtenářům TRADE NEWS jsme prezentovali vaše aktivity v loňském zářijovém vydání. Co se u vás od té doby změnilo?

Pokračujeme v přípravě staveb. Aktuálně developujeme šest vodních elektráren a jednu solární. V době, kdy tento rozhovor vyjde, bychom měli mít gruzínskou vládou schválena memoranda o výstavbě dvou malých vodních elektráren. Ta jsou podobná územnímu rozhodnutí, jak jej známe z České republiky. V Gruzii nám umožňují zahájit výkup pozemků, které v drtivé většině patří státu. Zároveň budeme mít těsně po public hearingu na dalším projektu, který by nás měl zase posunout dále v procesu posuzování vlivu na životní prostředí.

Co si přesně máme představit pod pojmem public hearing a jak je v procesu přípravy stavby elektrárny podstatný?

Jak název napovídá, jedná se o veřejné slyšení, nebo lépe veřejné setkání, které organizuje gruzínské Ministerstvo ochrany životního prostředí a zemědělství. Účastní se jej obyvatelé stavbou dotčených obcí, zástupci ministerstva a investující firmy a jeho cílem je jednak seznámení účastníků s navrhovanou stavbou, jednak posbírání relevantních komentářů, které ještě mohou mít vliv na podobu stavby jako takové. Výsledek tohoto setkání je přímo zahrnut do posuzování vlivu na životní prostředí, s dotčenými obcemi proto komunikujeme ještě dříve, než se uskuteční. Podcenění tohoto faktoru může mít pro nezkušeného investora fatální následky a velmi rychle odsoudit jeho projekt k nezdaru už v přípravné fázi.

Gruzínské Ministerstvo hospodářství a udržitelného rozvoje uvádí, že z více než dvou desítek tisíc řek jich má 300 potenciál k energetickému využití

Obrovské příležitosti i určitá míra rizika. Nutností je kvalitní pojištění

Na předchozích stránkách se zmiňujeme o tom, že gruzínská ekonomika posiluje, o Gruzii je v posledním roce obrovský zájem mezi zahraničními investory, razantně vzrostl turistický ruch. Není tajemstvím, že to má souvislost s ruskou agresí na Ukrajině. Jaký to má dopad na vaše aktivity? Vzrostly například ceny nemovitostí a tak podobně?

Nejčastěji se pohybujeme v hlavním městě Tbilisi a pak v horách na sever od města Kutaisi, kde realizujeme naše projekty. V Tbilisi jsme skutečně zaznamenali nárůst cen nájmů a služeb, v našem případě se to dotýká především dopravy. Jakmile opustíte hlavní město nebo větší města obecně, žádný rozdíl není vidět. Projekční práce probíhají v České republice, technologie máme z Česka a Rakouska. Očekáváme tak pouze drobné zdražení stavebních prací, ale není to nic, co by bylo v dnešní době překvapivé.

Považujete gruzínské podnikatelské prostředí za stabilní? Především z pohledu teritoriálních rizik.

To je otázka, na kterou poslední rok hodně odpovídáme. Z pohledu podnikatelského prostředí jako takového skutečně považuji Gruzii za jednu z nejlepších zemí pro podnikání, jak už to koneckonců potvrdilo několik celosvětových renomovaných žebříčků. V každé zemi s velkým potenciálem jsou ale nějaká rizika, jinak by takové příležitosti již nenabízela. Pro tyto případy jsme pojištěni prostřednictvím Lloyd’s of London.

Solární elektrárna? Proč nevyužít zkušenosti!

Na začátku našeho rozhovoru jste zmínil, že připravujete i výstavbu solární elektrárny. Je Gruzie pro výstavbu fotovoltaiky vhodná?

To se určitě nedá říct v obecné rovině. V zemi existují místa vhodná pro výstavbu fotovoltaiky. Jedná se o pás táhnoucí se nížinami od pobřeží Černého moře po vnitrozemí. To se týká i našeho projektu. Jakmile ale jdete do hor, podmínky se výrazně mění a jsou naopak příhodné spíše pro výstavbu vodních elektráren. To je také důvodem, proč je v Gruzii solárních elektráren výrazně méně než třeba v Česku. Pro nás je to určitá konkurenční výhoda. V našem týmu máme zkušenosti s výstavbou fotovoltaik v ČR, na Slovensku, ale třeba i v Bulharsku.

Říká se, že Gruzie může být brzy největším výrobcem zelené energie na obyvatele na světě. Jak to vidíte vy?

Ano, celkový potenciál k tomu opravdu směřuje. Je to i jeden z důvodů, proč má Evropská unie zájem na vybudování kabelu mezi Rumunskem a Gruzií. Tento projekt má navíc masivní podporu Světové banky. Díky tomu bychom mohli v budoucnu prodávat zelenou elektřinu z Gruzie do České republiky. V tuto chvíli to možná zní jako science fiction, ale aktuálně je italskou konzultační firmou dokončována studie proveditelnosti a podle informací, které máme k dispozici, je vše na velmi dobré cestě.

Gruzii považuji za jednu z nejlepších zemí pro podnikání.

Jak se vám řídí projekty takto na dálku? To musíte být stále jednou nohou na cestě, je to tak?

Čím víc se blížíme ke stavebnímu povolení, tím víc cestujeme a po zahájení staveb už budeme zřejmě většinu roku trávit v Gruzii, abychom měli stoprocentní dohled nad průběhem realizace. Velkou výhodou je poměrně krátká vzdálenost, přímé lety zaberou jen něco přes tři hodiny, necestujeme na jiný kontinent přes oceán. Gruzie je navíc podobně velká jako naše republika, takže ani přesuny v rámci země nezaberou žádný zásadní čas.

Co plánujete s projekty do budoucna?

Od začátku říkáme, že chceme projekty připravit, zrealizovat a pak je držet, co nejdéle to bude možné. Především u vodních elektráren je tak dlouhá životnost, že se nebojím říct, že o jejich budoucnosti už se budou rozhodovat moji pravnuci. A mě a mé kolegy bude těšit vědomí, že jsme na tomto světě vybudovali něco, co nijak neškodí přírodě, pomáhá místním obyvatelům, zvyšuje energetickou soběstačnost Gruzie a ještě generuje velmi zajímavý výnos.   

Za rozhovor děkuje Jana Jenšíková

Foto: archiv D. Mahovského