V čem se liší severské státy od zbytku Evropy? A proč podle průzkumů jsou právě zaměstnanci severských firem jedni z nejšťastnějších na světě? Nejen o tom jsme si povídali s Mårtenem Runowem ze Švédska, Eva-Maijou Ahokas z Finska a Ivarem Bruvollem z Norska. Co je spojuje? Všichni tři jsou zakladateli a řediteli poboček společnosti Performia International, která již tisícovky šéfů firem po celém světě naučila, jak si vybudovat produktivní a úspěšný tým.
Nám Středoevropanům severské státy často splývají. Umíte shrnout, v čem se nejvíc liší vaše země od ostatních severských zemí z pohledu byznysu, ale třeba i kulturně?
MR : Řekl bych, že ve Švédsku máme téměř tradici v budování velkých mezinárodních společností (Volvo, IKEA, ABB, Scania). Zároveň Švédům nechybí poměrně dobré organizační schopnosti, díky nimž udržují zaměstnance zainteresované a motivované. Kdybychom mluvili o oborech, můžeme říct, že švédský export je založen na hudebním průmyslu. Dánové mají v porovnání s námi lépe vyvinutý smysl pro podnikání, Finové jsou velmi dobří v designu a norský byznys se v posledních třiceti letech točí kolem stavebního a ropného průmyslu.
EMA : Pro Finsko je ta odlišnost asi nejvíc v jazyce. Norština, švédština a dánština jsou příbuzné jazyky, ale s finštinou nemají vlastně nic společného. Co se týče byznysu, jsou si severské státy dost podobné. Když se finští podnikatelé rozhodnou vyrazit za hranice, začínají velmi často ve Švédsku, protože Švédy obecně považujeme za pohodové a přátelské lidi.
IB : Norové jsou přímější než třeba Švédové. Většinu dohod uzavírají prostým potřesením rukou a nesnášejí dlouhé porady. O Finech bych zase řekl, že jsou uzavřenější a někdy pijí až moc vodky.
Evropská komise v roce 2016 sestavila žebříček devatenácti nejšťastnějších měst Evropy. Pět z nich je v severských státech (Stockholm, Malmö, Oslo, Kodaň, Aalborg) a Helsinky se v roce 2020 dokonce (podle World Happiness Report) staly nejšťastnějším městem na světě. Čím si myslíte, že to je?
MR : Těžko říct. Když ale víte, jak moc se tato města rozvíjejí a že produkce a tvoření jsou hlavním zdrojem štěstí, bude vám jasné, proč tomu tak je.
EMA : I ta největší severská města jsou stále celkem malá ve srovnání s největšími městy v ostatní Evropě a díky tomu se v nich možná lidé cítí bezpečně a spokojeně.
IB : Norové jsou podle mě šťastní díky své svobodě, přírodě, ekonomice a prostoru.
U štěstí ještě na chvilku zůstaneme. Průzkum ze stejného roku (tentokrát od společnosti Universum) ukázal, že lidé ze severských států patří mezi nejšťastnější zaměstnance na světě. Umíte říct, proč tomu tak je? V čem se podle vás liší pracovní podmínky ve vaší zemi od těch ve zbytku Evropy?
MR : Zájem a organizování v rámci skupiny stojí v severských státech na inkluzivním způsobu. Myslím tím to, že je tu méně hierarchie a více rozhodování na základě konsenzu, a to způsobuje, že mají lidé větší zájem být součástí firmy a přispívat.
EMA : Finsko nabízí zaměstnancům velmi dobré pracovní podmínky. Kromě již celkem běžné možnosti práce z domu klade Finsko důraz na rovnost a spolupráci na pracovišti. Ve srovnání s ostatními evropskými státy je finský pracovní trh považován za bezpečný, firmy tu mají jednodušší hierarchii a zaměstnancům se dává výrazná míra rozhodovacích práv. Zaměstnavatelé zároveň hodně investují do rozvoje zaměstnanců a významně podporují ty, kdo chtějí zlepšovat své schopnosti a znalosti. Finsko se také dobře stará o zaměstnance s dětmi.
IB : Norsko bylo v raných 70. letech chudou zemí farmářů a rybářů, dříčů, kteří se o sebe navzájem starali. Dnes jsme stále stejnými dříči a společnost a pracovní trh jsou založené na důvěře a respektu. Dalo by se říct, že společnost stojí na pravidle „nikdo by se neměl mít líp než já, ale ani hůř než já“, a když má potíže někdo, koho nemám rád, prostě mu pomůžu. Netroufám si odhadovat, jak je to ve zbytku Evropy, ale řekl bych, že v místech, kde jsou lidé šťastní, je to velmi podobné.
U nás v Česku se v poslední době hodně mluví o tom, jestli nám home office v nějaké formě nezůstane už jako běžná forma práce. Jaký postoj k práci na dálku převládá ve vaší zemi?
MR : Současná pandemická situace rozhodně rozšíření práce z domova urychlila. Pozorujeme, že lidé považují mnoho schůzek, které se dříve dělaly jen živě, za efektivnější, když probíhají online. Takže hádám, že práce z domova ve Švédsku zůstane, a to i kvůli tomu, že je geograficky velká a rozsáhlá země a přesouvání se autem nepatří mezi naše oblíbené aktivity.
EMA : Toto téma patří i u nás k jednomu z nejdiskutovanějších. Většina firem využívá práci z domova, jak jen to jde, a některé z nich tím, že jejich zaměstnanci tolik necestují, ušetřily mnoho peněz. Protože práce z domova byla ve Finsku rozšířená dávno předtím, myslím, že se jen ještě víc rozšíří.
IB : V Norsku už se podle mne nevrátíme ke starému normálu. Flexibilita, která spočívá v tom, že si lidé mohou víc vybírat, odkud budou pracovat, tu zůstane. A já si myslím, že to je dobře. Když to sedí vašemu životnímu stylu a můžete udělat totéž nebo dokonce víc z pohodlí domova, proč to tak nenechat?
Co je podle vás v dnešní době největší výhodou firem ve vaší zemi v porovnání s ostatními státy Evropy?
MR : Severské státy si v posledních deseti letech užívaly dobré ekonomické situace a snad i díky tomu se v posledním roce podařilo Švédsku udržet poměrně vysokou úroveň života i byznysu.
EMA : Produkty označené jako „Vyrobeno ve Finsku“ jsou obvykle velmi kvalitní. Mimo to máme výrazného souseda na východě (Rusko), s nímž bychom mohli obchodovat mnohem víc než dosud. Klíčovým faktorem finských inovací a ekonomického úspěchu je také dobrý přenos znalostí mezi firmami a univerzitami.
IB : Norské firmy mají oproti jiným zemím výhodu ve schopnosti rychlého rozhodování, neformální komunikaci v rámci byznysu a velmi malé byrokracii.
A co je naopak největším problémem firem ve vaší zemi?
MR : Největším problémem u nás je najmout si dobrého, kvalifikovaného a produktivního člověka, jehož si firma může dovolit a který chce opravdu pracovat a pomůže firmě expandovat. I proto trávím většinu svého času snahou o to, abych jim v tom co nejvíc pomohl.
EMA : Protože vyrábíme produkty vysoké kvality, je jedním z problémů vysoký plat zaměstnanců. Kromě toho cenu produktů navyšuje i nákladná doprava přes rozhlehlou zemi. K tomu nám navíc v mnoha oborech scházejí kvalifikovaní zaměstnanci, takže výběr pracovníků je pro finské firmy opravdovou výzvou.
IB : Příliš mnoho lidí u nás má spíš teoretická hlediska na věc, než aby byli víc praktičtí.
Jak byste popsali mladou nastupující generaci, která se teď dostává na pracovní trh? Má nějaké specifické rysy, které sledujete a které mohou celkově ovlivnit vývoj firem ve vaší zemi?
MR : Mně se mladá generace líbí v mnoha směrech. Nicméně když nabíráme mladé lidi, zaměřujeme se kromě běžných oblastí (produktivita, motivace, osobnost) také na to, jak často se v práci dívají na sociální sítě a jestli chodí včas.
EMA : Finští mladí mají kromě skvělých možností vzdělání také velmi dobré schopnosti zejména v oblasti elektroniky, které jim dávají výrazně vysokou šanci na úspěšný život v budoucnu.
IB : Nevidím velký rozdíl mezi současnou generací a tou, která nastupuje. Myslím, že jsme je toho mnoho naučili, takže by si měli vést ještě lépe než my.
Text: Barbora Hartmannová