Česká republika přebrala 1. července 2022 předsednictví v Radě EU historicky podruhé. Stalo se tak v bezprecedentní době války na Ukrajině, která dramaticky ovlivňuje trhy s energiemi. Energetika se tak logicky stala jednou z hlavních priorit českého předsednictví. Před naší zemí stojí nelehký úkol dokončení započatých prací na legislativních návrzích z balíčku Fit for 55 a zároveň řízení diskuze o tématech nových, jako jsou rostoucí ceny energií, závislost EU na dovozech fosilních paliv z Ruské federace nebo snižování spotřeby energií. V článku se věnujeme pouze prvně zmiňovanému tématu, a sice vyjednávání legislativních návrhů z oblasti energetiky. Snažíme se upozornit na ty části, které budou mít dopady do podnikatelského prostředí.
Směrnice o podpoře energie z obnovitelných zdrojů
Tato směrnice představuje cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) pro jednotlivé sektory, a svým způsobem tak ovlivňuje směr, jakým se energetika, průmysl, ale i stavebnictví a doprava budou z pohledu využití energií do budoucna vyvíjet.
Revize směrnice se zaměřuje na úpravu cílů a podcílů tak, aby se do roku 2030 dosáhlo snížení emisí CO2 o 55 % vůči roku 1990. Proto by se podíl energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie měl do roku 2030 zvýšit alespoň na 40 %. U jednotlivých sektorových podcílů se v aktuální verzi jedná o navyšování OZE v průmyslu o 1,1 procentního bodu ročně; dosažení 49% podílu OZE v budovách; postupné závazné navyšování OZE v sektoru vytápění a chlazení minimálně o 1,1 procentního bodu ročně; zpřísnění kritérií udržitelnosti biomasy; návrh změny struktury cíle v sektoru dopravy do roku 2030 (tento cíl byl v původní směrnici stanoven jako podíl OZE, nyní by měl být stanoven jako povinné snížení objemu emisí skleníkových plynů z využívaných paliv) a cíl OZE na konečné spotřebě v dopravě alespoň 29 % do roku 2030. Dále zavádí povinný podcíl pro obnovitelné plyny nebiologického původu v průmyslu ve výši 35 % do roku 2030.
Jedná se tedy o konkrétní nastavení směru pro investorské prostředí, které bude mít dopad na firmy ve všech sektorech. Proto doporučujeme tento vývoj sledovat a reflektovat při investicích do rekonstrukcí, modernizací a při vytváření firemních strategií. Zároveň doporučujeme sledovat investiční pobídky, fondy a dotace, protože stát bude v tomto směru využívat fondy EU a tento rozvoj podporovat.
Směrnice zatím není schválená, nicméně výše zmíněné cíle odsouhlasily členské státy EU přijetím obecného přístupu. Nyní se čeká na pozici Evropského parlamentu. Předpokládáme, že bude požadovat, aby cíle byly ambicióznější. Následně bude české předsednictví vyjednávat finální znění směrnice v rámci trialogů.
Směrnice o energetické účinnosti
Tento dokument cílí na zvyšování energetické účinnosti v členských státech EU. Revize s sebou přináší zejména zpřísnění cílů a závazků, které je Česká republika povinna plnit, a to včetně páteřního závazku povinných úspor energie. Finální výše není s ohledem na běžící proces schvalování směrnice stanovena, ale bude se jednat o poměrně zásadní navýšení. Další změnou, kterou revize přináší, je změna povinnosti zpracování energetického auditu, který je nově odvislý od spotřeby energie, konkrétně hranice 10 TJ. Tento princip již české firmy z národní legislativy znají, byť česká legislativa pracuje s jinou hranicí.
Důležité je také zavedení povinnosti informovat o výsledcích energetického auditu vedení společnosti, a motivovat je tak k realizaci energeticky úsporných opatření a snižování spotřeby energie. Dále návrh zahrnuje stanovení povinnosti zavedení certifikovaného systému managementu hospodaření s energií pro podniky přesahující hranici průměrné roční spotřeby energie 100 TJ.
Dokument klade důraz i na informovanost a povědomí ohledně zvyšování energetické účinnosti a zavádí pravidla pro zajištění základních smluvních práv v oblasti dodávek tepla, chladu a teplé vody pro zákazníky. Mimo jiné apeluje na energetickou chudobu a zavádí novou definici účinného dálkového vytápění a chlazení.
Stejně jako u předchozího návrhu směrnice o OZE přijala Česká republika tento návrh ve fázi schválení obecného přístupu a nyní čeká na přijetí pozice Evropského parlamentu. Jakmile bude tato pozice známa, je Česká republika připravena zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem s cílem dosažení dohody do konce letošního roku.
Směrnice o energetické náročnosti budov
Dokument cílí na snižování energetické náročnosti budov, nově zpřísňuje energetický standard pro výstavbu, tzv. bezemisní budovy. Dále zavádí minimální energetické standardy pro bytový fond, což znamená postupnou renovaci všech budov na budovy s nízkou energetickou náročností. Důležitou roli hraje také solární energie v budovách, kde směrnice udává pro nové, ale i existující veřejné a komerční budovy s užitnou podlahovou plochou větší než 250 m2 povinnost zavedení vhodných solárních zařízení.
Směrnice také upravuje průkazy energetické náročnosti budov, kdy od roku 2025 zavádí jednotný vzor, který stanovuje povinný obsah průkazu. Nově bude hodnocen u nových budov potenciál globálního oteplování, budou kontrolovány i samostatné ventilační systémy, a nikoliv jen jejich kombinace se systémem vytápění či klimatizace.
Návrh směrnice se nyní intenzivně projednává a ambicí českého předsednictví je dosažení shody mezi členskými státy.
Plynový dekarbonizační balíček
Evropská komise zveřejnila v prosinci 2021 tzv. plynový dekarbonizační balíček, jehož součástí je návrh nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, návrh směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a návrh nařízení o snižování emisí metanu v oblasti energetiky.
Cílem nařízení a směrnice je postupně dekarbonizovat plynárenský sektor a přispět ke snížení emisí skleníkových plynů. Rovněž předpokládá vznik vyhrazené vodíkové infrastruktury a využití vodíku především v energeticky náročných a obtížně dekarbonizovatelných sektorech, kde je elektrifikace nákladově neefektivní až nemožná, tj. především v ocelářství, železárenství, cementárnách, keramickém, sklářském a chemickém průmyslu, ale i v dálkové dopravě.
České předsednictví zahájilo vyjednávání obou legislativních dokumentů na začátku července 2022. Cílem předsednictví je dosažení obecného přístupu do konce roku 2022.
Návrh nařízení o snižování emisí metanu v energetice vychází z unijní strategie pro obecné snížení emisí metanu. Evropská komise věří, že snížení emisí metanu v sektoru energetiky je z hlediska nákladové efektivity nejsnazší, a to díky relativně snadnému zpřesnění měření. Návrh zavádí pravidla pro monitoring a pravidelné reportování emisí metanu v plynárenském, ropném a uhelném sektoru.
Podobně jako u plynárenského nařízení a směrnice je cílem českého předsednictví dosažení obecného přístupu, který bude dostatečně ambiciózní, ale nebude pro dotčené sektory představovat nadbytečnou zátěž.
Závěrem
Ze zmíněného výčtu legislativních návrhů je zřejmé, že české předsednictví v oblasti energetiky projde zatěžkávací zkouškou. Očekávání Evropské komise i jednotlivých členských států jsou vysoká, neboť řada z nich vnímá výše uvedené legislativní návrhy jako jednu z cest zbavení se závislosti na fosilních palivech, a tím i závislosti na Ruské federaci. Věřme, že Česká republika v této zkoušce obstojí a na konci roku 2022 s hrdostí předá štafetový kolík Švédsku.
Text: kolektiv autorů sekce Energetika, MPO
Foto: Shutterstock
