„My ještě byli zvyklí makat, to už dnešní mladí mají jinak,“ konstatuje majitel výrobní firmy z Plzeňska. Má pravdu? Proč se říká, že jsou dnešní mladí málo psychicky odolní a jak to souvisí s výchovou? A existuje něco, co by se od nich starší ročníky naopak mohly naučit?
Mladí nechtějí pracovat, za hodně peněz by rádi dělali co nejméně. Při výběru zaměstnání jim jde hlavně o to, aby je to bavilo. Nejsou vůbec psychicky odolní a mají potíže s rozptýlenou pozorností. Tyto názory slýchám v poslední době čím dál častěji. Nápady, jak toho využít ve vlastní prospěch, jsou ale spíše výjimkou. „Je lepší něco dělat, než si jen stěžovat,“ řekl by vám téměř každý manažer nebo šéf firmy, když jde o výrobu, produkci, problémy, které se týkají chodu firmy. Ve spojitosti s mladou generací ale často na tuto radu rezignují.
Mladí nechtějí pracovat?
„To, proč se říká, že mladí nechtějí pracovat, má podle mě dva zásadní důvody. Jedním jsou jejich rodiče patřící ke generaci lidí, kteří si po revoluci zakládali firmy nebo budovali kariéru a práci věnovali hodně času na úkor své rodiny. Což dnešní mladá generace samozřejmě vnímala a sama to tak nechce. A tím druhým důvodem jsou sociální sítě, které vytvářejí dojem, že nejlepší je příliš nepracovat a užívat si života,“ komentuje téma Lucie Spáčilová, výkonná ředitelka společnosti Performia.
Když mladí vstupují v této situaci na pracovní trh, nemůžeme se divit, že mají k práci trochu jiný přístup, než bývalo zvykem. V každém případě je nemůžeme všechny házet do jednoho pytle. Mám kolem sebe příslušníky mladé generace, kteří jsou velmi pracovití a velmi dobře vědí, že musí nejdřív něco firmě přinést a potom mohou získat výhody.
Co když se chtějí jen něco naučit a pak odejdou
České firmy se mnohdy na pohovorech setkávají s tím, že se jim mladí do firmy hlásí proto, že se chtějí něco naučit. To by samo o sobě bylo v pořádku, pokud skrytým záměrem není „tady se to naučím a pak půjdu zase jinam nebo si založím vlastní podnik“. Jak by s tímhle obě strany mohly naložit?
„Zaměstnavatel by se měl rozhodně při náboru více pídit po tom, jestli jde uchazeči opravdu jen o to, aby se něco naučil a šel pryč, nebo přemýšlí, co na oplátku firmě přinese a jestli by si své sny nemohl splnit právě tam,“ doplňuje Lucie Spáčilová.
Kdo může za jejich křehkost?
Hodně se mluví o tom, že toho mladí lidé mnoho neustojí – často docházejí k psychologovi, můžeme od nich mnohdy slyšet, že mají depresi nebo se necítí dobře. Říká se, že to je proto, že jsou dětmi generace, která jim dala všechno, a oni nejsou schopni čelit problémům. Samozřejmě je to silné tvrzení a rozhodně se nechci pouštět do nějaké analýzy. Každopádně s tím ale můžeme jako rodiče nebo třeba jako jejich šéf něco udělat. „Pokud jste rodiči a děti něco chtějí, nedávejte jim to jen tak. Nechte je pro to něco udělat. A pokud čelí nějakým zvládnutelným problémům, nechte je to vyřešit. Jako zaměstnavatel pak hlavně zařiďte, aby měli vaši lidé úspěchy a výsledky. Naučíte je, že mají na dění kolem sebe vliv, a budou schopni převzít mnohem více zodpovědnosti,“ radí Lucie Spáčilová.
A na závěr snad ještě jedna rada. Zkuste se nedívat na každého příslušníka mladé generace stejně. Naučte se správně rozpoznat ty šikovné a s těmi pracujte, rozvíjejte je a ptejte se jich na názor a řešení. Společně určitě na to, jak správně kooperovat, přijdete.
Text: Barbora Hartmannová
Foto: Shutterstock
