Pojďte s námi na Sever

Nízká úroveň korupce, vysoká míra konkurenceschopnosti s důrazem na výzkum, vývoj a nové technologie, silný sociální stát a vysoké daně – to jsou atributy, které jsou nejčastěji spojované se Švédskem, Finskem, Norskem a Dánskem.

Skandinávské státy jsou v mnoha ohledech považovány za příklady úspěšných ekonomik, které charakterizuje tzv. severský model sociálního státu, opírající se o sociální soudržnost a solidaritu, rovné příležitosti a flexibilitu na trhu práce, podporu autonomie jednotlivců a důraz na inovace a vzdělání. Otevřenost severských ekonomik je doplněna silným systémem sociální podpory, který spočívá v ochraně před riziky spojenými s otevřenou a flexibilní ekonomikou. Finanční nároky tohoto systému jsou tak vyváženy relativně vysokými daněmi.

Nízká úroveň korupce je patrná i z indexu vnímání korupce sestavovaného Transparency International. V roce 2013 byly všechny čtyři skandinávské státy na vrcholu tohoto žebříčku, tedy s nejnižší úrovní vnímané korupce. To je mimo jiné díky protikorupčnímu zaměření skandinávské společnosti, transparentní vládě a důvěře a zodpovědnosti napříč společností. Tento aspekt také hraje významnou roli v umístění těchto zemí mezi předními patnácti státy s nejvyšší mírou konkurenceschopnosti podle zprávy o globální konkurenceschopnosti 2013–2014 od Světového ekonomického fóra. S výdaji na výzkum a vývoj přesahujícími 3 % HDP jsou Finsko, Švédsko a Dánsko v tomto směru celosvětově na špičce, což potvrzuje i zpráva Union Scoreboard pro rok 2013. Toto příznivé inovační klima podnítilo vznik a růst firem jako Nokia, Ericsson, Lego, Tieto, Volvo, Scania a Electrolux a v současnosti přispívá k nárůstu počtu nově vznikajících start-upů, které mají potenciál stát se lídry ve svých odvětvích.

Mezi sektory, v nichž mají skandinávské země prvenství, patří například čisté technologie, obnovitelné zdroje energie, papírenský průmysl, IT a vývoj softwaru, telekomunikace, tvůrčí odvětví a design, přírodní vědy a high-tech strojírenství. V případě Norska je klíčovým sektorem i těžba nerostných surovin.

Skandinávské investice v České republice

Podle údajů České národní banky představovaly skandinávské investice více než 2 % celkového objemu investic v České republice v období mezi lety 1993 až 2012. Statistiky CzechInvestu vykazují podobný podíl, kdy 2,1 % celkového objemu příchozích investic zprostředkovaných touto agenturou pocházelo ze Skandinávie. Ve světle těchto údajů se může vliv Skandinávie na českou ekonomiku zdát nepatrný, ovšem podstatný je fakt, že mnoho skandinávských investorů patří mezi důležité zaměstnavatele v příslušných regionech.

Všechny do České republiky přilákala zejména její strategická poloha ve střední Evropě, dále její průmyslová tradice, úroveň kvality a levná pracovní síla ve srovnání se Skandinávií. Společnosti se skandinávskými kořeny jsou v České republice aktivní také v sektorech stavebnictví a služeb. Stavební a developerské firmy Skanska (Švédsko) a YIT (Finsko) jsou na tuzemském trhu již dlouhou dobu a švédské firmy IKEA, H&M a KappAhl a dánská firma JYSK mají silnou pozici v českém retailovém sektoru. Zejména firmě IKEA se u nás podařilo zvýšit povědomí nejen o jednoduchém a funkčním skandinávském designu, ale také o švédské kuchyni.

Česká stopa ve Skandinávii

Škoda Octavia byla vyhlášena Autem roku v roce 2014 v Dánsku a Octavia Combi Rodinným autem roku 2013 ve Švédsku. Osobní vozy představují největší část českého vývozu do Skandinávie s téměř 20% podílem na celkovém exportu v roce 2013.

Mezi významné tradiční exportní artikly patří populární české pivo (například Staropramen, Pilsner Urquell, Budvar a Velkopopovický Kozel) a turbíny a generátory od Škoda Power. I další české firmy se vydaly severním směrem, mnoho z nich s podporou služeb ze strany CzechTrade. Velmi atraktivní jsou velké projekty v oblasti infrastruktury, které přinášejí četné výzvy vzhledem k tamním přírodním a klimatickým podmínkám.

Za zmínku stojí účast české stavební firmy Metrostav na rozšíření systému metra v Helsinkách v rámci projektu západní větve metra finské společnosti Länsimetro. Tento projekt byl nastartován v roce 2010 a Metrostav se ve spolupráci se svým finským partnerem, stavební firmou Destia, podílel na výstavbě přístupových tunelů a samostatné části systému metra mezi městy Helsinky a Espoo. Firma se podílí také na dalším projektu v Helsinkách – výstavbě multifunkčního centra Kalasatama. V této oblasti zároveň Metrostav prováděl i práce spojené s výstavbou tunelů.

V oblasti infrastruktury, konkrétně v projektování mostů, se angažuje společnost Stráský, Hustý a partneři, která spolupracuje s nadnárodní firmou WSP na zakázkách ve Švédsku a hledá příležitosti pro rozšíření svých aktivit také v Norsku. Mimo oblast infrastruktury je velmi úspěšná například společnost Helio, která dodává své zářivky zákazníkům v Norsku a Finsku.

Cesta na sever je náročná, ale otevřená. Uspějí na ní pouze ti nejlepší. Agentury CzechTrade a CzechInvest jim nabízejí svou podporu.