Zaměření na politiku sousedství a posilování obchodních vztahů se zeměmi Východního partnerství, západního Balkánu a Turecka úzce souvisí s prioritami EU v rámci plánu obnovy po pandemii covidu-19. Součástí řešení bude posilování ekonomické a obchodní spolupráce se zeměmi v jejím sousedství. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze očekávat, že alespoň v krátkodobé a střednědobé perspektivě budou ve světě sílit protekcionistické, a hlavně regionalizační tendence. V dlouhodobé perspektivě však očekáváme návrat k normálnímu vývoji, ke kterému by měl významným dílem přispět i plán obnovy EU v hodnotě dvou bilionů eur.
Evropská unie se hodlá zaměřit na podporu strategické autonomie, v jejímž rámci by mělo dojít k posilování diverzifikace unijních dodavatelských řetězců. ČR dlouhodobě usiluje o teritoriální diverzifikaci svého exportu při zachování objemu vývozu na vnitřní trh EU. Na základě zkušeností z koronavirové krize je zároveň žádoucí, aby došlo ke zvýšení odolnosti dodavatelských toků ve smyslu zajištění stabilních dodávek vstupů pro české výrobce. Vzhledem k tomu, že řetězce jsou vždy natolik odolné, do jaké míry je zranitelný jejich nejslabší článek, je v zájmu České republiky, aby diverzifikace cílila zejména na důvěryhodné partnery, což platí dvojnásob v případě strategických dodávek. V tomto ohledu je vhodné maximálně využít příležitosti v rámci ekonomického oživení po koronaviru ve státech východního sousedství Evropské unie. Jde o třetí země, kde bude pro české exportéry a investory nejsnazší působit po skončení pandemie vzhledem ke geografické a v některých případech i ekonomické a politické blízkosti.
Průběh pandemie ve všech zemích regionu je poměrně mírný, také z důvodu relativně rychlé a účinné reakce místních vlád. Doposud lze konstatovat, že většina ekonomik předmětných zemí byla více negativně ovlivněna přísnými protiepidemiologickými opatřeními než samotnou pandemií.
Neoddiskutovatelným důsledkem zkušeností nabytých během pandemie je též digitalizace celých ekonomik. Lze předpokládat, že ty země, které budou infrastrukturně a znalostně lépe připraveny na podmínky digitalizovaného obchodu, budou pro české firmy představovat atraktivnější partnery.
Ve všech zemích je patrná tendence k odložené spotřebě. Drahé nákupy spotřebního zboží či automobilů lidé v tomto nejistém období odkládají do budoucna. Nezměněná je však poptávka po potravinách, lécích a pomůckách zdravotní ochrany.
Na základě zkušenosti s pandemií covidu-19 lze v krátkodobém a střednědobém horizontu očekávat tlak na zkracování dodavatelských řetězců. V důsledku toho bude narůstat význam ekonomik tohoto regionu pro EU. Předpokládáme postupný přesun výroby s nižší přidanou hodnotou ze vzdálenějších destinací, což ve výsledku může napomoci k rozvoji hospodářství předmětných zemí. Je však prozatím nezodpověditelnou otázkou, zdali zkrácení dodavatelských řetězců může kompenzovat dražší pracovní sílu zemí východního sousedství EU ve srovnání s jihovýchodní a východní Asií.
Zároveň je možné, že zvyšování odolnosti dodavatelských řetězců se neprojeví výhradně jejich zkrácením, ale i paralelní tendencí zajistit si vstupy do výroby z různých zdrojů tak, aby při výpadku jednoho regionu existovaly alternativní dodavatelské toky. Z tohoto pohledu lze opět očekávat zvýšený zájem o spolupráci českých firem s partnery z těchto zemí.
Je potřeba zdůraznit, že na některé ekonomiky regionu (Ázerbájdžán, Bělorusko) má výrazně negativnější dopad ropná krize z letošního jara. Makroekonomická nestabilita těchto ekonomik by se v krátkodobém horizontu mohla přelít do dalších zemí regionu.
Ze sektorového hlediska je velkým poraženým pandemické krize zejména cestovní ruch a doprava a navázané služby. Strukturální problémy způsobené oslabením těchto sektorů mohou pociťovat země, které vsadily na cestovní ruch jako jeden z pilířů svého hospodářství (Albánie, Arménie, Černá Hora, Gruzie, Turecko). Perspektivními sektory pro spolupráci se jeví oblasti ICT, digitalizace a smart technologií. Stabilními sektory pro další spolupráci jsou doprava, strojírenství a energetika, zdravotnictví, farmaceutika, zemědělství a obchod se službami.
Nejaktivnějším státem v průběhu krize a v restartu ekonomiky v oblasti jižního Kavkazu je Gruzie, která bude i nadále představovat bránu pro české exportéry a investory do regionu. Arménie byla silně zasažena pozdním nástupem epidemie. Ázerbájdžán se bude stejně jako Bělorusko potýkat s doznívajícími následky ropné krize.
Ve východní Evropě lze spatřovat nejvíce možností pro české podnikatele na Ukrajině, kdy tento trend byl nastaven již v minulých letech, a Ukrajina se tak postupně stává hlavním kompenzačním trhem za ztráty na ruském trhu. Bělorusko se bude delší dobu vyrovnávat se současnou neklidnou situací a Moldavsko je pro české podnikatele v současnosti zanedbatelným trhem.
Turecko představuje v oblasti východního sousedství EU „divokou kartu“. I přes to, že bylo silně zasaženo covidem-19, vláda představila ambiciózní plán strukturálních reforem ekonomiky, včetně digitalizace. Pokud budou reformy efektivně implementovány, podaří se Turecku vystoupit ze stávající ekonomické stagnace.
Země je díky své poloze jedním z hlavních tranzitních států mezi Kaspickým a Černým mořem. V rámci projektů zaměřených na modernizaci jednotlivých tratí a přístavů by se mohly realizovat české společnosti. Ázerbájdžán zaměřuje své investice i do diverzifikace energetických zdrojů a na alternativní zdroje energie.
Obě prezidentské kanceláře diskutují termín oficiální návštěvy prezidenta Ázerbájdžánu Alijeva v ČR. Jako příprava na ni se v Praze uskuteční 5. zasedání česko-ázerbájdžánské Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci.
Srbsko zaznamená během roku 2020 nejmenší pokles hospodářské činnosti ze všech sousedních zemí. Měl by pokračovat příliv zahraničních investic, který je provázen otevíráním nových výrobních kapacit velkých zahraničních společností. Jedná se o dlouhodobé projekty, které globálním výrobcům přinášejí významné úspory vzhledem k nízkým výrobním nákladům v Srbsku. Vláda bude pokračovat ve velkých infrastrukturních projektech, které již získaly čínské či ruské firmy. Příležitosti jsou v sektorech energetiky, strojírenství, zemědělství a potravinářství, vodního a odpadového hospodářství a dopravních prostředků.
V druhé polovině letošního roku se uskuteční každoroční zasedání Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci se Srbskem.
Turecká vláda vnímá současný vývoj jako šanci pro digitální transformaci a modernizaci ekonomiky. Z těchto důvodů existují příležitosti pro uplatnění moderních technologií a smart řešení. V době pandemie zažívá e-commerce v Turecku boom, uplatnění naleznou nejenom samotné on-line obchodovatelné výrobky, ale také IT služby a řešení pro provoz e-commerce platforem a navazujících oborů.
Další vládní programy v podobě zvýhodněných půjček směřují na podporu poptávky po domácí produkci a příležitosti se nabízejí subdodavatelům (případně podnikům s lokalizovanou výrobou v Turecku) v oblastech automotive, spotřební elektroniky a domácích spotřebičů. Turecko rovněž plánuje představit novou strategii pro přilákání zahraničních investorů, a zvrátit tak trend posledních let, kdy přímých zahraničních investic spíš ubývalo.
V období koronavirové krize zesílil již tak rostoucí IT sektor, je zde široký prostor pro investice či outsourcing části služeb na Ukrajinu. V rámci současné evropské snahy o diverzifikaci dodavatelských a výrobních řetězců a možného přesunu výroby z Číny blíže k Evropě se otevírá příležitost pro investice a modernizaci většiny oblastí ukrajinského průmyslu. Výhodou je geografická blízkost, průmyslová tradice a velký počet kvalifikovaných pracovníků. Otázkou tedy zůstává schopnost financovat státní a regionální zakázky. Prostor mají projekty modernizací ukrajinských nemocnic, které jsou v poměrně špatném stavu.
V druhém pololetí letošního roku je jednou z priorit cesta vicepremiéra Karla Havlíčka do Kyjeva společně s doprovodnou podnikatelskou misí. Během této cesty by měla zasednout česko-ukrajinská Mezivládní komise pro hospodářskou spolupráci.
Informace k dalším státům najdete na stránkách www.BusinessInfo.cz
Text: Jakub Mareš a Klára Vácová
Foto: Shutterstock
Určitě jste si všimli, že u nás ani za čtení celých článků nic neúčtujeme a že vás neobtěžujeme vyskakovacími okny personalizované reklamy.
Velmi bychom ocenili, kdybyste nás na oplátku podpořili peněžitým darem na tento účet:
2021853028/5500
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výše částky je na vás, budeme si vážit všech darovaných plateb.
Děkujeme 😊
Za obsah inzerce zodpovídá inzerent. Žádné části textu nebo fotografie z Trade News nebo www.itradenews.cz nesmí být používány, kopírovány nebo jinak šířeny v jakékoliv formě či jakýmkoliv způsobem bez písemného souhlasu vydavatele.