Překvapeně hledíme v pátek odpoledne do slévárenského provozu na řadu strojů vpravo. Všech šestnáct jich stojí. „Máme zakázky, byly by i větší, ale jedeme jen na dvě směny. Na třetí nám, jako kdekomu v okolí, chybí pracovníci,“ vysvětluje Josef Lát, spolumajitel rodinné firmy s více než osmdesátiletou tradicí. „Rádi bychom jeli na plnou kapacitu, ale i některé nástroje, například formy, musíme kvůli nedostatku personálu nakupovat z Asie, přestože máme nádhernou vlastní nástrojárnu,“ dodává.
Nečitelné intermezzo ekonomického cyklu
Ve fabrice působí jedenadvacet let a tolik objednávek a současně tak enormní tlak na ceny prý nepamatuje. Díky diverzifikovanému portfoliu je společnost schopna se s některými odběrateli dohodnout na úpravách termínů dodávek. „Rádi upřednostňujeme nové projekty pro ty segmenty trhu, kde jsou ke svému dodavateli velkorysí, například pro partnery z německého strojírenství. Kontext je nečitelný. Zatím nevnímáme nervozitu jako před devíti lety již po pádu Lehman Brothers, kdy jsem osmého května 2008 byl na jednání s německým zákazníkem pod obrovským tlakem, že nedodáváme včas, zákazník odmítal rozložit objednávky na další měsíc, přestože již na červen jich na nás směřoval méně a současně se obchodníkům plnily sklady. To byl pro nás varovný signál,“ vzpomíná. Z vedení společnosti, které tehdy predikovalo zhruba dvouletou krizi, dvacetiprocentní pokles obratu, relativně malé ztráty, mírné propouštění a udržení velkých zákazníků, pak novináři mámili recept, jak včas odhalit příchod a délku krize.
„Neprohloupili jsme, že jsme tenkrát dali stejnou šanci jak českým, tak zahraničním agenturním zaměstnancům. Ukrajinci a Moldavané, které jsme si vychovali, mají potřebnou technickou kompetenci, jsou pracovití a loajální. Někteří, jako třeba náš moldavský vedoucí centrálního skladu, časem vyrostli do středního managementu. Jen skutečný ekonomický imigrant je totiž motivovatelný penězi a má zájem se integrovat do tuzemské společnosti. Naši zahraniční pracovníci by rádi získali trvalý pobyt pro sebe i své rodinné příslušníky, ale bohužel často narážejí na administrativní překážky českých úřadů,“ kroutí hlavou nad naší azylovou politikou, která má s realitou v době, kdy na průmysl dopadají kromě nepříznivé demografické prognózy i důsledky dlouhodobě nízkého zájmu o technické obory a manuální dovednosti, jen málo společného.
V soutěži o pracovníky budou tuzemské malé a střední firmy vždycky tahat za kratší konec provazu. „Tlak na zvyšování platů je v posledních měsících mimořádný a nestíháme se s ním vyrovnávat rostoucí produktivitou práce. Bohužel nemáme na to, abychom dali šikovnému pracovníkovi nebo pracovnici o tisíc eur víc, aby neodešel k finančně robustnější korporátní konkurenci. S automatizací a robotizací se však může stávající trend v zaměstnanosti nepříjemně zhoupnout,“ uvažuje Josef Lát.
Demotivace
Při návštěvách německých partnerů v provozech BENEŠ a LÁT se Josef Lát rád pochlubí pracovníky z řad různých menšin, které firma zaučila, pomohla jim s oddlužením a dnes představují kvalitní a stabilní součást pracovního týmu.
Podle České exekutorské komory čelí v současné době v Česku exekuci přes 830 tisíc lidí a řada z nich padá do šedé ekonomiky. Systém exekucí nahrává nekalým praktikám a mění se jen velmi zvolna. „Jasná pravidla by měl nastavit a dohlížet na jejich dodržování stát. Zatím však spíš přenáší problém na firmy. Ze 450 zaměstnanců máme zhruba desetinu nezřídka ve vícečetné exekuci, takže naše agenda s nimi spojená je větší než agenda obchodního oddělení. Když se jim pak z výplaty strhnou splátky dluhů, stěžují si, že si u nás nevydělají. Sice nechápu nezodpovědnost těchto lidí, ale jako zaměstnavatelé chtě nechtě stojíme před problémem, jak jim pomoci, aby neztratili motivaci k dobrému pracovnímu výkonu a nepřišli o střechu nad hlavou,“ popisuje tristní stav Josef Lát.
Tradice
Čeští exportéři nabízejí kvalitní výrobky, finanční stabilitu a spolehlivost dodávek. Dlouhodobé, konsolidované vztahy rodinné společnosti BENEŠ a LÁT s náročnými německými zákazníky jsou přesvědčivým příkladem takových pozitiv.
Mezi nejrespektovanější zahraniční partnery poříčanských sléváren patří přední výrobce brzdových systémů pro železniční a užitková vozidla se stodesetiletou tradicí, koncern KNORR-BREMSE se sídlem v Mnichově. „Děda s nimi, tehdy ještě jako s lokální firmou Autobrzdy, spolupracoval již od padesátých let. Hned zkraje roku 1990 sem z K-B dorazili a popřebírali místní výrobce tohoto sortimentu. Naše firma jim začala dodávat vedle dílů do Zetorů, Tater a zemědělských strojů i sortiment pro německé OEM a postupně jsme se dostali i do vlakové divize KNORR-BREMSE.
V současné době dodáváme do sedmi z jejich evropských filiálek a podílíme se také na některých jejich vývojových projektech. Naši technici pro německé konstruktéry pořádají semináře o specifikách slévárenské výroby, zákonitostech navrhování odlitků a podobně, seznamují je s typickými řešeními a upozorňují na chyby, jichž je třeba se včas vyvarovat. Spolupráce s jejich kompetentním technickým týmem funguje perfektně a působí nám radost. Rozšíření vzájemné kooperace však bohužel naráží na naše omezené kapacity,“ lituje absolvent ČVUT, tělem i duší strojař.
„Když jsme před čtyřmi lety získali akvizicí závod na tlakové lití hliníku, jímž jsme potřebovali obohatit naše výrobní portfolio, stalo se tak zčásti na základě přání našeho dalšího, významného německého partnera, výrobce automatizační techniky – firmy TÜNKERS. Krátce na to se nám podařilo zapojit do výrobního řetězce tlakové slévárny dalšího z tradičních, respektovaných německých zákazníků. Je jím úspěšně se rozvíjející výrobce hydraulických zařízení, společnost HYDAC International.
Vzhledem k tomu, že se její sídlo nachází až u francouzských hranic, je osobní komunikace s vedením poněkud složitější než s mnichovským K-B, i s tímto subjektem jsou však vzájemné vztahy seriózní a pružnější, než obvykle bývají s nadnárodními korporacemi,“ vybírá z diverzifikovaného portfolia zákazníků dva z předních obchodních partnerů v sousedním Německu.
Scestná rodičovská filozofie
Na adresu českých exportérů často zaznívají varování, že se příliš silně orientují na trhy Evropské unie. „Proč se vzdávat léty prověřených, stabilních vztahů v kulturně a logisticky blízkém evropském prostoru,“ diví se předseda představenstva, který je zároveň i vedoucím obchodního oddělení. Za pětadvacet let si poříčanská slévárna se svými špičkovými výrobky s bezpečnostními prvky získala u precizních Němců tak dobré reference, že se na ni obrací další potenciální zákazníci. Na německých protějšcích pak Josef Lát oceňuje vysokou technickou kompetenci, danou systematickou přípravou již od raného školního věku v rámci soustavy duálního vzdělávání.
„V Německu nenarazíte u rodičů na scestnou filozofii, patrnou stále ještě u řady českých rodičů, že manuální práce v průmyslu společensky degraduje a je špatně finančně ohodnocená. Práce v průmyslu je již do značné míry automatizovaná a slévač si u nás přijde na pěkné peníze. Jak si však mají děti vybrat nějakou technickou profesi, když si jen hrají na tabletech? Proto již několik let naše firma finančně i prostřednictvím zkušených mentorů podporuje lokální technické vzdělávání,“ uzavírá Josef Lát. (O spolupráci společnosti BENEŠ a LÁT se základními a středními školami a exkurzích žáků mateřských škol do jejich slévárny si zájemci mohou přečíst v TECH EDU 4/2016, www.techedu.cz.)
Text: Věra Vortelová
Foto: Marek Jenšík
Německo
