Martina Tauberová: Naše firmy prokázaly, že mají inovace v krviA krize se nezaleknou

Stát průběžně zveřejňuje nástroje a programy na pomoc našim firmám v překonávání dopadů současné pandemie. Nejen o tom, co se v tomto směru ještě připravuje, ale i o dopadu koronavirové krize na globální ekonomiku hovoříme s náměstkyní ministra Martinou Tauberovou, která řídí na Ministerstvu průmyslu a obchodu sekci Evropské unie a zahraničního obchodu.

Vámi řízené instituce na podporu exportu a investic přizpůsobily svou nabídku služeb, aby firmám co nejvíce pomohly těžké období překlenout. Co se podle vás v tomto směru nejvíc podařilo?

V první řadě bych ráda poděkovala oběma agenturám, CzechTrade i CzechInvestu, které na vzniklou situaci rychle zareagovaly a přizpůsobily jí své aktivity a nástroje. Hned od začátku krizového období se jak pracovníci našeho ministerstva, tak i agentur zapojili do pomoci českým firmám. Společně jsme zvládli urgentní potřebu aktuálních informací zřízením call centra MPO, které posléze vytvořilo jeden z pilířů celostátní krizové informační linky 1212. Zejména v prvních dnech a týdnech krize odpovídali naši pracovníci v plném nasazení sedm dnů v týdnu na dotazy tisíců volajících. Za to jim patří velký dík.

Dále jsme řešili nedostatek osobních ochranných pomůcek a dalších zdravotnických prostředků, respektive větší zapojení českých výrobců do centrálního nákupu státu. Bylo třeba najít způsob, jak pomoci firmám propojovat nabídku konkrétních produktů s aktuální poptávkou, zajistit technologický transfer a transfer know-how, který by umožnil rychle a efektivně najít řešení například pro přenastavení výroby či vývoje potřebných produktů. S pomocí agentury CzechInvest jsme vytvořili tržiště CoVpoint, kde se na jednom místě potkává nabídka a poptávka firem po prostředcích proti pandemii. Díky agentuře CzechTrade a portálu pro podnikatele BusinessInfo.cz, který tato agentura spravuje, mají firmy kvalitní, ucelený informační servis jak o aktuální situaci a stavu podnikatelského prostředí v ČR, tak i v jednotlivých zahraničních teritoriích.

V první fázi bylo samozřejmě nutné se soustředit hlavně na situaci v České republice, ovšem zároveň jste řešili i podporu našich firem v zahraničí. Jak konkrétně?

Ekonomika naší země je závislá na exportu, proto je nutné naše exportéry všemi silami podporovat. Mezi okamžitá opatření patřilo promptní přenastavení systému a obsahu služeb agentury CzechTrade a jejích zahraničních kanceláří. Služby byly a jsou až do odvolání poskytovány bezplatně, to znamená, že jejich dotace se zvýšila na 100 %. Kromě standardních služeb se kanceláře nově zaměřují i na asistenci při řešení krizových situací v zahraničí, jako je například zboží uvízlé na hranicích, jeho další přeprava nebo celní problematika. Pracovníci zahraniční sítě agentury až na výjimky zůstali v zemích vyslání, kde nadále monitorují situaci, poskytují informace a pomáhají firmám na místě.

Sázka na inovace se osvědčila

Vaše ministerstvo i agentury pravidelně pořádají spoustu vzdělávacích, exportních a jiných akcí pro podnikatele. Jak jste se vypořádali s jejich zrušením?

Ano, tato pracovní setkání se těší velkému zájmu a víme, že osobní kontakt je nenahraditelný. Termíny plánovaných akcí jsme operativně změnili, aby jich bylo co nejméně bez náhrady zrušeno a maximum z nich mohlo proběhnout ve druhé polovině letošního roku. Některá jednání jsme však přesunuli do on-line prostoru. Například tradiční červnové setkání podnikatelů s ekonomickými diplomaty a řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade jsme letos nahradili novinkou – první celosvětovou on-line konzultací na exportní témata. Naši podnikatelé tak budou mít celý týden od 22. června možnost se on-line propojit s řediteli zahraničních kanceláří CzechTrade a prodiskutovat své exportní aktivity. Dalším trendem je potřeba zefektivnění výrobních a dodavatelských řetězců, ať již jejich zkrácením (relokací výroby do Evropy) či snížením závislosti na jednom dodavateli větší diverzifikací. S agenturou CzechTrade zvažujeme pomoc firmám formou zřizování exportních inkubátorů v teritoriích s cílem zajistit jejich trvalou přítomnost na daném trhu.

Pandemie negativně ovlivnila mnoho odvětví, ale na druhé straně také ukázala, že řada firem umí pružně reagovat na poptávku, například po ochranných prostředcích. Mají tyto firmy šanci své produkty vyvážet a je MPO schopno jim v tomto snažení pomoci?

V určitých momentech krize se potvrdila správnost našeho dlouhodobého zaměření na podporu inovací, které v důsledku přinášejí flexibilitu a schopnost adaptace na potřeby společnosti a vzniklou poptávku. Mnoho inovativních řešení odhalil již zmíněný projekt CoVpoint. Vidím potenciál i v prosazení českých chytrých řešení na zahraničních trzích a zároveň zajištění produkce firmám, které mohou mít v současné situaci výpadek poptávky po svých tradičních produktech.

Postavilo nás to před další úkoly. Jedním z nich je umět rychle reagovat na otevírající se příležitosti, jakou byla například iniciativa rescEU, kdy se Evropská komise a členské státy EU rozhodly vytvořit pohotovostní zásoby lékařského vybavení a osobních ochranných pomůcek s cílem lépe se připravit na budoucí zdravotní hrozby. V tomto případě se nám podařilo ve velmi rychlém čase zkoordinovat a připravit nabídku českých firem do této výzvy. Dalším úkolem je posílit systém certifikace nových výrobků uváděných na trh. Krize ukázala na úzké hrdlo, kdy řada výrobků čekala ve frontě u notifikujícího orgánu na potřebné testy a vystavení certifikátu.

Důležité je nalézt také nové způsoby propagace českých firem v zahraničí, jinými slovy využít nových technologií k digitalizaci marketingu. Pilotně tak testujeme s agenturami CzechTrade a CzechInvest aplikaci PresentiGO, která splňuje naše představy o účinném distribučním nástroji reflektujícím nároky na koordinaci datových podkladů několika různých subjektů. Se zajímavě vizuálně zpracovanými marketingovými materiály českých firem tak mohou flexibilně pracovat a česká řešení efektivně propagovat všichni naši pracovníci v zahraničí.

Pandemie odkryla i slabá místa EU

Jak ovlivnila koronavirová pandemie spolupráci zemí EU?

Pandemie nám odhalila i některé slabiny EU, na které se teď chtějí členské státy, včetně ČR, a Evropská komise zaměřit. Řada zemí v rámci urychlené reakce sáhla po národních opatřeních, která nebyla s ostatními zeměmi koordinována. Byly uzavírány hranice a kamiony se zbožím čekaly dlouhé hodiny v kolonách. Jednou z priorit je proto nastavení efektivnějších mechanismů společné reakce a obecně připravenosti na krizové situace takového rozsahu – od sdílení informací a lepší koordinace přijímaných opatření po zabezpečení kritických dodávek. V oblasti obchodu se to týká zejména urychleného obnovení plné funkčnosti vnitřního trhu EU a diverzifikace zdrojů a posílení spolehlivosti našich obchodních partnerství.

A co brexit?

Tam pandemie vyjednávání minimálně technicky zkomplikovala a výrazně zkrátila již tak omezený čas pro dojednání dohody. Mimochodem, onemocněli oba hlavní vyjednavači a kromě prvního kola se veškerá další jednání o budoucím partnerství mezi EU a Velkou Británií konala pouze videokonferenčně. Jednání bohužel kvůli odlišným pozicím postupují kupředu velmi pomalu. Na konci června každopádně vyprší lhůta pro případnou žádost UK o prodloužení přechodného období.

S ochlazením globální ekonomiky pravděpodobně dojde k zesílení protekcionistických opatření států, včetně členů EU. Od kterých je naši exportéři pociťují nejbolestněji a jaké kroky ČR podniká, aby jednotný trh fungoval podle skutečně férových pravidel?

Protekcionistické tendence jsme zaznamenali již před ochlazením globální ekonomiky. Naši podnikatelé si například často stěžovali na přísné administrativní postupy v některých okolních zemích při poskytování služeb a vysílání pracovníků. V rámci aktuální snahy o zamezení šíření viru přijaly některé členské státy řadu opatření, která mohou být v rozporu s pravidly vnitřního trhu, zdá se však naštěstí, že jsou pouze dočasná. Pro naši ekonomiku je klíčové, aby byl zachován volný pohyb zboží stejně jako osob přes hranice. V případě zboží bylo naší jasnou prioritou zachovat dodavatelské vazby mezi podniky, v případě osob a služeb se restrikce postupně uvolňují v návaznosti na zlepšující se situaci.

Koronavirová krize přišla těsně poté, co Evropská komise vydala tzv. březnový balíček dokumentů na podporu vnitřního trhu a průmyslu. Je zřejmé, že témata z původních dokumentů jsou nyní zastíněna řešením aktuálních palčivých otázek, jako je plán ekonomické obnovy. S tím nicméně situace na vnitřním trhu a budoucnost evropského průmyslu úzce souvisejí. Zejména plán Evropské komise na lepší implementaci a vymáhání pravidel vnitřního trhu má potenciál zabraňovat překážkám na vnitřním trhu. ČR je v diskuzích o opatřeních v akčním plánu jedním z lídrů mezi členskými státy a iniciovala úspěšný non-paper k podobě fungování pracovní skupiny pro prosazování pravidel jednotného trhu (SMET). Ta se zaměřuje na správné vymáhání a provádění právních předpisů vnitřního trhu. Tuto iniciativu podpořilo kromě koordinující ČR dalších 15 členských států EU.

Jaký je váš názor na iniciativu některých členských států na posílení soběstačnosti a strategické autonomie Evropské unie?

Do budoucna je sice v některých sektorech žádoucí, nesmí ale dojít k posílení protekcionistických tendencí a snaze o vytvoření jakési evropské pevnosti. Zde si musíme přiznat, že i v rámci ČR se objevují návrhy, které mohou být vnímány okolními zeměmi jako protekcionistické, a je třeba pečlivě zvažovat, jaká opatření ČR přijímá, abychom neohrozili prominentní pozici ČR mezi podporovateli vnitřního trhu, z něhož významně těží naši exportéři a který má zásadní význam pro oživení naší ekonomiky.

Pokud jde o obchod se zeměmi mimo EU, je důležité jak včasné a efektivní zapojení Světové obchodní organizace, tak také rozšiřování a prohlubování obchodních dohod, které naopak další trhy významně otevírají. V létě by měla začít platit dohoda s Vietnamem, na dobré cestě jsou i dohody s Mercosurem a Mexikem.

Ekonomika naší země je závislá na exportu, proto je nutné naše exportéry všemi silami podporovat.

Jedním z cílů naší exportní strategie je teritoriální a oborová diverzifikace vývozu. Krize však ukázala, jak je důležitá i diverzifikace dovozní. Je reálné k této diverzifikaci firmám ze strany státu pomoci?

Krize spojená s pandemií nákazy covidem-19 výrazně mění svět, z jejího průběhu si již nyní odnášíme lessons learned, zároveň přináší nové výzvy a strategické požadavky. Ke strategickým cílům, které jsme dlouhodobě sledovali, jako je například diverzifikace exportu, přibudou další s přesahem do hospodářské a obchodní politiky. Třeba výše uvedené zajištění soběstačnosti a posílení importní nezávislosti ve strategických sektorech – aktuálně je to viditelné zejména v sektoru zdravotnických výrobků a léčiv. Stejně tak je potřeba vytvářet podmínky a podporu firmám, které se na základě nedávné zkušenosti rozhodnou změnit své výrobní dodavatelské vazby a lépe kontrolovat výrobní řetězce, na nichž jsou závislé. Kapacity v podobě zahraničních kanceláří CzechTrade či na zastupitelských úřadech na to ČR má. Nejde jen o dovoz a hledání dodavatelů, ale i o investice do výroby v zahraničí či transfer technologií.

Máte bohaté zkušenosti z diplomacie, působila jste na našich velvyslanectvích v USA a v Rakousku. V tomto čísle se věnujeme Severní Americe. V čem vás pracovní pobyt ve Spojených státech nejvíc ovlivnil? Co byste doporučila našim firmám, které se snaží v tomto teritoriu prosadit?

Každý, kdo měl možnost strávit delší dobu v USA, se vrací do určité míry obohacen a lidově řečeno otrkán. To platí nejen o posílení jazykových kompetencí, ale i prezentačních dovedností. Chcete-li v USA působit, potřebujete zapracovat na své sebeprezentaci, schopnosti poukázat na své silné stránky a prosadit se ve velké konkurenci. Na jednání nelze přijít nepřipraven. Je nutno mít na paměti, že se jedná o jeden z nejnáročnějších trhů vůbec. České firmy směřující do Spojených států musí mít nejen velmi kvalitní produkt, ale zejména být zcela odhodlané tento krok učinit a jít do toho takzvaně naplno.

Je také třeba mít na paměti náročný právní i regulatorní rámec, přičemž je nutno sledovat odlišné podmínky na úrovni jednotlivých států například v oblasti daní a podle toho volit třeba i místo pro svou investici. Celková komplexnost vstupu na americký trh je také daná tím, že Evropská unie nemá doposud se Spojenými státy uzavřenou dohodu o volném obchodu, a ačkoli nadále existuje snaha uzavřít obchodní dohody alespoň omezeného rozsahu, evropské firmy čelí značným překážkám. V tomto ohledu je pro české firmy v Severní Americe zajímavá sousední Kanada, kde již přes dva roky probíhá prozatímní provádění dohody CETA. S orientací v náročném severoamerickém prostředí pomáhá dlouhodobě kancelář CzechTrade v Chicagu (a v kanadském Calgary) spolu s agenturou CzechInvest a sítí zastupitelských úřadů, můžeme tedy nabídnout našim exportérům pomocnou ruku.

Text: Jana Jenšíková

Foto: archiv MPO