Příležitosti pro české firmy na Balkáně

Rozvoj důlního, těžebního a ropného průmyslu

Balkánské země aktivněji využívají svých zdrojů nerostného bohatství, ať formou revitalizace, rozšiřováním stávajících ložisek nerostných surovin či otevíráním nových dolů. To znamená poptávku po důlních a těžebních strojích, dopravních zařízeních, výbušninách, kotlích, přepravnících apod. V Černé Hoře jde o nové doly v lokalitách Maoče a Berane. V Rumunsku jsou to kamenolomy, štěrkopískovny, modernizace rafinerií a nová naleziště plynu v Černém moři. Na území Bosny a Hercegoviny se nachází hospodářsky významná ložiska železa, manganu, niklu, kobaltu, chromu, olova, zinku, antimonu a bauxitu. Těží se rovněž kamenná sůl, kamenné uhlí, lignit a vysokoprocentní vápenec pro výrobu stavebních hmot. Probíhá také průzkum ložisek zemního plynu a ropy.

Nové trendy v energetice

Rostoucí podíl obnovitelných zdrojů energie

Velký potenciál představují vodní elektrárny. Například v Srbsku je tento potenciál odhadován až na 31 tisíc GWh/rok, z čehož je 17 tisíc GWh/rok využitelných. V současné době se využívá cca 10 tisíc GWh/rok. Pro tyto elektrárny bylo nabídnuto 317 lokací. Jedná se zejména o malé elektrárny s výkonem 1 až 5 MW. Výstavba se dosud ve větší míře nerozjela, ale už je ve fázi intenzivních jednání s investory. Černá Hora již zahájila výstavbu malých vodních elektráren a uvažuje o pokračování vypracování evidence potencionálních příležitostí jejich rozšíření (katastr vodních elektráren do 1 MW). Bosna a Hercegovina začala pracovat na svém záměru vybudovat kaskádu vodních elektráren na řece Drině. Vše směřuje ke splnění vládního cíle, jímž je zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě na 40 % do roku 2020. Příležitosti samozřejmě leží i v oblasti solárních a větrných elektráren.

Modernizace tepelných elektráren (uhelných i plynových)

Srbsko se opírá o produkci elektrické energie z tepelných elektráren spalujících lignit. Řada jejich součástí je na hranici životnosti. V nejbližším období lze očekávat růst poptávky po repasích nebo dodávkách nových částí elektráren a stejně tak projekty na jejich ekologizaci. Rumunsko také uvažuje o modernizaci tepláren a zvyšování jejich účinnosti. Černá Hora se v rámci své energetické strategie chce stát vývozcem elektrického proudu. Hlavní prioritu představuje získání státní zakázky na výstavbu II. bloku TE Pljevlja, což před-stavuje realizaci projektu ve výši téměř 350 mil. eur. Realizace výstavby této zakázky usnadní účast na výběrovém řízení plánovaného otevření povrchového uhelného dolu Maoče (hnědé uhlí/lignit), což rovněž představuje perspektivní státní zakázku ve výši stovek milionů eur. Výhledově lze očekávat vypsání tendru na realizaci nové zakázky v podobě TE Berane (zakázka ve výši 120 mil. eur). Plynofikaci lze zvažovat především z hlediska dlouhodobější perspektivy. Bude záviset na dalším vývoji očekávané výstavby jadransko-jónského plynovodu (TAP), hledání nafty a plynu a dalších významných projektech ve spojení s uvažovaným napojením na TAP atd. Výraznější příležitosti pro české firmy by pravděpodobně mohly nastat spíše až v oblasti terciálních rozvodů. Bosna a Hercegovina a její státní energetické firmy (Elektroprivreda BiH, Elektroprivreda Republike Srpske a Elektroprivreda HZ HB) plánují v následujících letech investovat 2 až 3 mld. EUR do sanace zastaralých tepelných elektráren a do výstavby nových.

Dalším trendem je výstavba a renovace elektrické přenosové soustavy.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Nakládání s odpadem jako takovým je jedním z nejvýraznějších společných problémů zemí Balkánu, především však s odpadními vodami. Většina těchto zemí tak plánuje či již realizuje investice do výstavby kanalizační sítě a čistíren odpadních vod (ČOV). Typické na-příklad pro Černou Horu je, že v rámci rozvojových projektů a IPA projektů dochází v některých městech k projektování nových ČOV, k renovaci stávajících a budování kanalizačních a odpadních sítí. Projekty na výstavbu ČOV a odpadové infrastruktury jsou v současné době téměř plně závislé na prostředcích ze zahraniční rozvojové pomoci (bilaterální projekty, IPA II). S postupnou integrací těchto zemí do EU a přejímáním acquis porostou nároky na výstavbu ČOV ve městech i na vesnicích.

Problémy řeší i Srbsko, kde je čištěno pouze 15 % odpadní vody (podle standardů EU pouze 7 °). Jen 21 obcí provozuje funkční ČOV. 87 % obyvatel sice má přístup k pitné vodě, avšak pouze 44 % je napojeno na systém odpadních vod. V rámci přístupového procesu do EU bude nutno vybudovat až 2000 čistíren různých velikostí. Celkové investice pro období do roku 2025 v oblasti vodního hospodářství jsou očekávány v rozsahu 6,15 mld. EUR (z toho čištění odpadních vod 3,91 mld. EUR).

Dopravní infrastruktura

Další oblastí intenzivního rozvoje je výstavba dopravní sítě napříč balkánskými regiony. Například Bulharsko deklaruje další budování dálniční sítě, klade větší důraz i na výstavbu železniční infrastruktury. Bude pokračovat obnova velmi zastaralého vozového parku veřejné dopravy ve všech velkých městech s ohledem na úsporná a ekologická řešení. Bosna a Hercegovina realizuje výstavbu jediného dálničního koridoru spojujícího sever a jih země (celkem 340 km). Cílem je postavit tuto dálnici do roku 2022. Zbývá postavit ještě přes 200 km v náročném terénu, přičemž hodnota stavebních prací se odhaduje na 3 až 4 mld. EUR. Výstavba dálničních i modernizace železničních koridorů je prioritou všech a jsou na ni vyčleněny finanční prostředky v řádu miliard EUR. V Černé Hoře je snahou propojit dálniční a železniční síť na trase Bělehrad—Podgorica—Bar; prioritu v oblasti dopravní železniční infrastruktury představuje modernizace železničního uzlu Podgorica. Jedná se o realizaci projektu ve výši 10 mil. EUR. Realizace tohoto projektu může z hlediska dlouhodobější perspektivy umožnit i účast na zvažované modernizaci hlavní železniční trati Bar—Podgorica—Brodarevo—Bělehrad, případně i další výhledově plánované výstavbě nové železniční trati Bijelo Polje—Maoče (povrchový hnědouhelný důl cca 25 km od TE Pljevlja) či zvažované železniční trase Bijelo Polje—Kosovo. V Srbsku by se na základě dohody o výstavbě železnice mezi přístavem v Pireu a Budapeští mělo postavit 400 km železničních tratí. Jedná se o investici v odhadované celkové výši 1,5 až 2 mld. EUR. První úsek (Nový Sad—maďarská hranice) o délce 100 km by měl být realizován do roku 2017. V Rumunsku probíhá postupná modernizace a rozvoj silniční a železniční infrastruktury, rozšiřování výrobních kapacit i výstavba nových průmyslových objektů, pokračující expanze obchodních řetězců i projekty občanské výstavby ve velkých městech (vládní program PRIMA CASA).