„Vlastní výzkum a vývoj je drahý, ale je to jediná cesta, jak obstát v konkurenci,“ říká Martin Wichterle, majitel společnosti Wikov Industry, která se ve výrobě průmyslových převodovek zařadila mezi světovou špičku. „V našem portfoliu představují asi 95 procent. Zhruba polovinu dodáváme pro větrnou energetiku a druhou polovinu do oblasti těžby ropy a plynu, vodních elektráren a lodí. A téměř veškerá produkce jde na export,“ dodává.
Stále je výhodnější vyrábět doma než za oceánem
Vyrovnat se s tvrdou globální konkurencí však vyžaduje nejen velkorysé investice, ale i neustálé inovace. „Investovali jsme asi tři čtvrtě miliardy korun do nového strojního zařízení a hal našich výrobních závodů v Plzni a v Hronově. Uvažujeme také o dalších akvizicích. Nedávná krize dolehla samozřejmě i na nás, ale zachránila nás Asie, která se stala jediným odbytištěm v letech 2008 až 2009, kdy se zhroutil evropský a částečně i americký trh. Ale ani tam bychom neuspěli, kdybychom podcenili vývoj. Značné prostředky, které jsme do něho vložili, nás v oblasti průmyslových převodovek vytáhly mezi světovou špičku.
U převodovek do dvou megawattů je konkurence veliká, ale u vyšších výkonů do pěti megawattů si konkurujeme jen tři: dvě německé firmy a Wikov. Číňané investovali obrovské částky do technického vybavení svých provozů, aby si i sofistikované výrobky dokázali vyrobit doma sami. Ale například speciální převodovky, jež produkujeme my, vyžadují vysoce kvalifikovanou pracovní sílu a mnohaleté zkušenosti, ve kterých mají evropské firmy náskok. Alespoň zatím,“ vysvětluje Martin Wichterle, podle něhož bude schopnost udržet si tuto výhodu do budoucna jedinou šancí pro evropské a americké strojírenství. Taková pětimegawattová převodovka o váze až sedmdesát tun musí zvládnout extrémní zátěžové podmínky. Při výrobě stačí nepřesnost v řádu setin mikrometru a v provozu pak zkolabuje. Asijci sice zatím od Wikovu nakoupili nějaké licence, ale nedokáží dostát potřebné přesnosti.
Obdobné jako s Čínou je to s Indií. Společnost sice pod tlakem indické strany uvažovala, že přesune výrobu pro tamější trh do tohoto teritoria, ale nakonec přesvědčila místní odběratele, že je racionálnější ponechat ji v Evropě. Podle Martina Wichterleho je v tomto sortimentu pořád levnější vyrábět v České republice než v Indii.
Silní ve větrné energetice
Nadšení pro obnovitelné zdroje časem trochu zchladila realita, a velké výrobní kapacity proto nejsou v současné době plně využity. V Česku se podle odborníků očekává v příštích pěti deseti letech jejich výrazný útlum. Brání se i veřejnost. Ministerstvo životního prostředí totiž udělilo dvě výjimky a po-volilo výstavbu větrného parku v lokalitách Moldava a Rudná na severozápadě Čech. To však vyvolalo odpor části místního obyvatelstva.
„V současnosti zaznamenáváme silně vzrůstající poptávku ve všech odvětvích, zejména však v energetice, a zažíváme velký boom v oblasti těžby ropy a plynu. Z teritoriálního hlediska pak to je zejména ruský trh, na kterém dosahujeme výrazné nárůsty. Silně se rozvíjí rovněž trhy v Norsku a USA. Ale neopomíjíme žádné teritorium. V řadě zemí máme stálé zastoupení, například v Turecku, Číně či Koreji. Asijské trhy pro nás pořád představují silný odběratelský potenciál.
Na rok 2014 se tudíž díváme velmi optimisticky, nasmlouvané zakázky budou pro nás představovat nárůst tržeb o desítky procent k hodnotě 2,3 miliardy korun.“