Srbská ekonomika není jen největší a nejrychleji rostoucí z šestice zemí západního Balkánu, ale v době covidové pandemie potvrdila svou pozici v čele ekonomicky stabilních států Evropy. Na rozdíl od svých regionálních sousedů, ale i v porovnání se zeměmi eurozóny totiž prokázala odolnost vůči krizi; srbský HDP totiž v roce 2020 poklesl o pouhou 1,1%. Razantní ekonomický růst v poslední dekádě přispívá k posilování kupní síly místních obyvatel a také k rozvoji největších srbských měst. Bělehrad, metropole západního Balkánu, se stává mimo jiné centrem pro mnoho technologických start-upů.
Štítky
Srbsko
číst celý článek
Bosna a Hercegovina, po Srbsku největší a nejlidnatější stát regionu západního Balkánu, prošla v 90. letech minulého století zničující válkou, která výrazně zpomalila její postsocialistickou transformaci. Po druhé světové válce byla průmyslovým centrem celé Jugoslávie, ale v 90. letech bylo mnoho závodů zničeno a některé z nich nejsou dodnes funkční. I tak má tato země s úzkým pásem území na pobřeží Jaderského moře co nabídnout. Disponuje bohatými přírodními zdroji, které mohou při jejich efektivním využití akcelerovat rozvoj ekonomiky.
Štítky
Bosna a Hercegovina
číst celý článek
Severní Makedonie je dvoumilionový vnitrozemský stát, který se od počátku své nezávislé existence potýká se spory ohledně vlastní identity. Po vleklých jednáních s Řeckem byl oficiální název země v roce 2019 změněn tak, aby bylo jasné, že jižní část regionu Makedonie se nachází na území Řecka. Od minulého roku také eskaluje konflikt o původu a jazyku obyvatel Severní Makedonie s Bulharskem, které kvůli tomu blokuje zahájení jejích přístupových rozhovorů s EU. Kromě těchto zahraničně politických sporů je však Severní Makedonie jedním z ekonomicky rozvinutějších států západního Balkánu. Tato realita vychází z politicky stabilní situace a demokratického prostředí příznivého pro hospodářský rozvoj stejně tak jako z rychle postupující integrace do euroatlantických struktur.
Štítky
Severní Makedonie
číst celý článek
Albánie je jedinou zemí z regionu západního Balkánu, která nebyla součástí Jugoslávie. I přesto, že byla od 60. do 90. let 20. století komunistickým režimem silně izolována od ostatního světa, československé produkty tvořily po celou dobu významný podíl importu této země. Na albánských železničních tratích dodnes jezdí několik lokomotiv závodu ČKD. Po velikém propadu obchodní výměny během revolučních 90. let se vzájemné ekonomické vztahy začaly nově budovat na začátku nového tisíciletí.
Štítky
Albánie
číst celý článek
Černá Hora je stát s pouhými 630 tisíci obyvateli, který je vyhledávanou turistickou destinací nejen pro krásná přímořská letoviska, ale také díky národním parkům s vysokými horami a průzračnými jezery. V minulém roce se tam konaly zlomové parlamentní volby, které odstavily od moci garnituru vládnoucí od vyhlášení samostatnosti země na Srbsku v roce 2006. Ačkoliv na pozici prezidenta i nadále zůstává Milo Djukanović, který je personou ovládající dění v této malé zemi od 90. let, kormidla se nyní ujaly nové politické subjekty. Pro ekonomický rozvoj Černé Hory je podstatné, že i tato nová vláda má v úmyslu pokračovat v co nejrychlejším integračním procesu do EU.
Štítky
Černá Hora
číst celý článek
Kosovo je stát s přibližně 1,8 milionu obyvatel, který od vyhlášení nezávislosti na Srbsku v roce 2008 bojuje o uznání existence v mezinárodním prostředí. Normalizace vztahů se Srbskem je jednou z hlavních podmínek pro jeho integraci do EU, která by mu mohla přinést velký rozkvět. Kosovo je z regionu západního Balkánu nejchudší, HDP na obyvatele dosahuje hodnoty 4 tisíc dolarů, tedy přibližně pouhé šestiny hodnoty tohoto ukazatele v ČR. Ekonomika však dlouhodobě pozvolna roste, a to dokonce rychleji, než se předpokládalo.
Štítky
Kosovo
číst celý článek
